Matérie je hmota, zde není co vysvětlovat. Tak jako je živá a mrtvá voda, tak je i živá a mrtvá (neživá) matérie s odlišnými vazbami na informaci a míru. Informace je nositelkou určitosti (snižuje entropii). Pokud se něco jako informace tváří beze změny entropie, jde o pseudoinformaci. Dezinformace naopak entropii zvyšuje, tj je nositelkou neurčitosti (chaosu). Míra je stav (mód) matérie nesoucí informaci. Zde je představa nejabstraktnější, a proto i nejhůře pochopitelná. Samotný pojem "míra" totiž koliduje významově s běžným pojmem "míra" vyjadřujícím "měřítko", "srovnávací bázi", "etalon" atd. Proto je lépe používat pojem "mód", který má blíže k pojmu "nastavení" než k pojmu "režim". Nastavení totiž nemusí mít charakter režimu. Mód je v tomto nerozlišující. Variant módů pro hmotu a informaci je vzhledem k spojitých charakteristikám mnoha variant nekonečně mnoho. Některé módy mají zvláštní význam dovnitř své trojjednotky i vně na pozorovatele, jemuž se pak specificky jeví. My, lidé jsme součástí vesmíru, avšak nadaní abstraktním myšlením, které nás dokáže přesunout z objektu jsoucna do subjektu pozorovatele tohoto jsoucna (vesmíru). Proto jsme schopni objektivně nahlížet vesmír a jeho dílčí součásti a projevy. Věda, jíž je KSB a DVTŘ, je na této schopnosti "pozvednout se nad realitu a tuto objektivně nahlížet" založena. Mnoho vědců ale nedokáže překonat své vlastní subjektivní "módy", jimiž nahlížejí objekt zkoumání. Poctivá věda tyto pojmy a problémy ohledně objektivního nadhledu zná. Skuteční vědci si umí k objektivitě nejen poručit, ale také se i poslechnout a plně objektivizovat svůj zkoumavý pohled na objekt. Ti ostatní, jichž je drtivá většina, mají sklon prohlásit objektivitu za neexistující a člověka uzavřou do klece subjektivity. Lidem, kteří nejsou nadáni hlubším abstraktním myšlením či nejsou zvyklí je používat, se tento text bude nutně jevit jako nesrozumitelný. Proto by nebylo od věci podumat nad nikoli doslovném, ale sémantickém překladu z ruštiny tak, aby se odstranily významové kolize a dichotomie a aby se terminologie vyhnula nezbytnosti interpretačních nepřesností. To vše za předpokladu, že nám Bůh sdělí přímo to, co bychom jinak museli postupně zjišťovat v dialogu s ním. Tedy, kvalitní jednoznačná a významově nekonfliktní terminologie je zcela na místě, pokud sémantické vědomosti na to stačí. Jinak nastane opět nějaký Babylón...