NEP - nová ekonomická politika.
Osvětlení - v krátkosti - to, co jsem kolem pochopila:
Po r. 1917 byla půda znárodněná a rozdaná mezi rolníky. Ti podle státního plánování měli hospodařit a dodávat potraviny do měst - nechávali jim jen na vlastní obživu.
Ovšem za obč. války se rolníkům bralo úplně všechno, takže jim nezbývalo nejen na jídlo pro sebe, ale ani osivo na další rok. To nařídil Trocký = povinné dávky pro Rudou armádu.
A jak to asi dopadlo - to nejspíš uhodneš. Hladomor.
Když obč. válka končila, přišli "lidé kolem Lenina" s návrhem, že povinná dávka bude pevně daná a přebytky mohou rolníci směňovat s nejbližším městem za průmyslové výrobky - většinou nářadí a potřeby do domácnosti. Směňovalo se za fixní cenu, danou státem ("zagotovki"). Směna probíhala přes družstva.
To ale netrvalo dlouho, protože průmysl se teprve rozjížděl, prostě - chybělo zboží a stát potraviny zoufale potřeboval. Takže došlo k rozvlonění - vyměňovat se mohlo bez omezení po celém státě a pak i obchodovat, i se soukromníky - za peníze a většinou formou komisního prodeje. Slovo "soukromník" tu není chybou - opravdu od konce obč. války dával stát malé a střední podniky do pronájmu soukromníkům.
NEP nezahrnoval jen zemědělskou výrobu, ale celou ekonomiku země a dá se říci, že jeho pomocí se země dostala znovu na nohy.
Dá se říci, že ve státních "rukách" zůstaly jen strategická odvětví = těžký průmysl, bakovnictví, doprava, obchod se zahraničím. Maloobchod, služby a zemědělství přešlo znovu do soukromého vlastnictví - a to většinou formou dlouhodobých pronájmů nebo družstevního vlastnictví. Možná se to někomu bude zdát divné, že pronájem je "soukromé vlastnictví", ale šlo jen o to, že "nástroje" zůstávaly státní a výdělek soukromý - ovšem nájemné se státu platiti muselo.
Možná tě i trochu navede, že největším odpůrcem NEPu byl Trocký (podle něj mělo být úplně vše státní a veškerá produkce naplánovaná, kapitál měl být kumulovaný pouze státem) a Stalin v tomto programu pokračoval - tuším, že až do r. 1928.