Tohle plně chápu:
Zavedení takového otroctví také znamenalo faktické zastavení rozvoje ruského venkova. Od tohoto okamžiku se ruský venkov až do kolektivizace nezměnil. Nezměnila se agrotechnika, ani výkony. Ruské zemědělství 20. let 20. století je stejné, jako ruské zemědělství poloviny 17. století. Naopak, zbídačení rolníků vedlo i k vyčerpání půdy a poklesu výnosů.
- když je bráněno svobodě, tak nejsou možná správná rozhodnutí. O všem rozhodují "potměšilí" poměščici (možná jsou zdrojem slova potměšilý) což je katastrofa.


Tohle už ne:
Nejhorší stránkou je skutečnost, že modernizace agrotechniky vylepšuje výkony především za nepříznivých podmínek (i počasí), a proto s růstem obyvatelstva začíná narůstat četnost hladomorů.

- za prvé jak to s tím souvisí?
proč by měli modernizovat?
(a dělat si s tím starosti_ když si ze všech udělali otroky a všichni museli plnit jejich i ta nezvrhlejší zvrhlá přání)

- za druhé: Jak modernizace agrotechniky vylepšuje výkony za především nepříznivých podmínek? Automatizaci podporuje kvantita a dobré podmínky, když je toho hodně podobného (velká úroda - vyplatí se mlýn místo čety rolníku s cepy), když je toho málo je výhodnější lidská síla (například paběrkovat zbytky brambor na poli).

Nemá to být opačně: modernizace vylepšuje výkony především za "příznivých" podmínek místo nepříznivých a pak bude dávat smysl i další část věty , a proto s růstem obyvatelstva začíná narůstat četnost hladomorů (méně obyvatel ve výrobě, ale nezvětšené výnosy a pak nejsou přebytky pro ostatní, kteří nemají uplatnění).