Udo, já ty okolnosti rozdělení Československa vidím trochu jinak.
Tam byla ještě jedna nuance. V té době existovala dohoda, že země, které podepsaly Mnichovskou smlouvu, budou garantovat nedotknutelnost Československa a bránit jej v případě, že Hitler na Československo zaútočí. Na tu dohodu také apeloval Stalin, když nabízel svoji pomoc. Rozdělení Československa bylo potřeba k tomu, aby západní státy ze svých závazků vycouvaly a dovolili Hitlerovi pohltit Česko a jeho průmysl. Slovensko Hitlera až tolik nezajímalo, on hlavně řešil otázku, aby se západní státy spolu s Ruskem nezapojily předčasně do války a v tomto smyslu hrál o čas. Na Slovensku vznikla hnutí, které podporovaly západní země a které začaly řešit nespokojenost Slováků s českým centrizmem a utlačováním. Ono, když se na to podíváš z této strany, tak zrovna v době největšího ohrožení republiky, na Slovensku začal kvas, který byl potřebný, jako informační kulisa pro západ, který začal podporovat myšlenku rozdělení Československa z důvodu "utlačování" Slováků, přestože pravý důvod tkvěl úplně v něčem jiném. Vždyť ty technologie dnes jsou známé a byly použity už tehdy. Rozmíchávání národnostních vášní, na kterých se podílela slovenská elita a současně bezprecedentní tlak na Tisa a Beneše, vedlo k tomu, že Československý stát se rozpadl a začátku II.světové válce už nic nestálo v cestě. Takže, svým způsobem, se nedivím, že Češi také mohou mít ke Slovákům výhrady. Tiso už mohl být tím krizovým manažerem, který se snažil z té situace pro Slováky vytřískat, co nejvíce výhod.
Ono je to strašně citlivá otázka, ale pokud se dnes z minulosti nevyvodí důsledky a minulost se začne glorifikovat, bez objektivního vyhodnocení, tak budeme nucení opakovat stejné chyby.
Z mého pohledu, v případě ohrožení státu, mají jít stranou jakákoli nedorozumění mezi národy, žijícími na území tohoto státu, dokud se nevyřeší bezpečnost a suverenita. To je priorita č.1 ! Ostatní se má řešit potom.Nedrobit svoji zemi, ale naopak, ještě těsněji se semknout. Takhle to, třeba, řešili ruští rolníci, které ruská elita držela v polootrockém stavu, a kterým Napoleon nabízel svobodu. Oni tehdy chápali, že Napoleon byl okupantem a proti okupantovi bylo třeba bojovat, i když jím, osobně, sliboval modré z nebe.
Já vím, že historie netrpí podmiňovací způsob, ale přece jen si dovolím položit otázku: Co by se stálo se Slováky v případě vítězství Hitlera? Co by se stalo s Čechy? Myslím si, že by oba národy čekal stejný osud - vyhlazení. A bylo by jedno, jestli Češi chvíli žili v protektorátu a Slováci ve vlastním státu. Protože důležitější je cíl, ta konečná. A tak aspoň dnes se musíme zamyslet, jakému cíli chceme napomáhat. A to nejde, bez poučení se z chyb minulosti. Přesně tak, jak jsi napsal:
"Tak Slováci, ako aj Češi, či akýkoľvek iný národ si nesmie o svojich dejinách klamať, príliš prifarbovať. To je lož a lož je smrť."
Měj se hezky a buď zdráv.