Dokoukejte a pak v klidu a bez osobních stereotypních vzpomínek zkuste z hlediska nově poznaného hodnotit to, co je vám nejbližší. Sám uvádíte, že máte vlastně na čem stavět a že ani přírodní pionýráky třeba i s vojáky, ale i různé skautské tábory, o stopařských nemluvě, byly často první a pro někoho poslední příležitost spojit společné s osobním a poznat tak dimenzi radosti ze života ve společenství lidí, nikoli zbloudilých zvířátek. My z prvního oddílu Sboru Stopařů máme mimořádný základ a ti, co jej svým životem popřeli a stále popírají jako jistý Š.P. jsou v menšině. Tak to je i s celou společností, na naší straně jsou dvě třetiny populace a část to ještě neví, ač cosi tuší. Táhne mi na pětapadesát, což považuji za již ne mládí a ještě ne stáří, za pouhé dvě pětiny lidské dimenze dožití. Proto žiji zdravě, pohybuji se, rád se zasměji a rád rozdám kus radosti jiným.