Co by se k tomu vyjadřovali.
To je primárně záležitost letectva.
Teprve následně se z toho udělalo ohromné politikum.

Celá věc byla partyzánskou akcí lidí okolo polského prezidenta.
Prezident nebyl ruskou stranou na vzpomínkovou akci pozván, protože si předtím pouštěl na účet Ruska opakovaně hubu na špacír. A tak byl pozván jenom premiér Tusk, se kterým se Putin snášel celkem dobře. Tusk tam letěl ve středu a Rusové na středu nachystali na letišti mobilní soupravu ILS, tedy systém užívaný v civilním letectví pro přistání za nízké viditelnosti.
Instalace tohoto systému a jeho kalibrace je údajně práce na dva až tři dny. Na letišti Smolensk-Severní je totiž normálně jenom vojenský systém dálná-bližná-zaměřovač. Jedná se totiž o letiště vojenského opravárenského závodu, kde se opravují a rozebírají letouny Il-76. K použití tohoto letiště polskými delegacemi dochází z toho důvodu, že má dráhu dlouhou 2500m, na které dokáže Tu-154 s jeho relativně vysokou přistávací rychlostí přistát. Civilní letiště Smolensk-Jižní má dráhu jenom 1600m, určenou pro vnitrostátní provoz letounů velikosti Jak-40, které jsou poloviční.
Četl jsem rozhovor s manželkou předchozího prezidenta Kwašniewského, kde vzpomínala, že v roce 2005 taky letěla s delegací do Smolenska tímto letadlem a že i za pěkného počasí měli piloti co dělat, aby letadlo na dráze ubrzdili.

Ve středu akce za účasti polské delegace proběhla a po jejím odletu Rusové celý ILS sbalili a odvezli. Takže když potom někoho napadlo, že prezident tam poletí v pátek, kdy tam měla být vzpomínková akce pro lidi bez účasti papalášů, tak se s tím nedalo při nejlepší vůli už nic udělat. Nicméně polští piloti byli piloti vojenští, bylo jim tehdy 36 let, tedy ročník 1974, žádní začátečníci. Měli by dokázat přistát i na ten vojenský systém.

Polská jelita měla večer předtím chlastačku, díky čemuž se jednak zpozdil odlet o 37 minut, navíc v ní asi pokračovali i během letu (veliteli vojenského letectva generálu Blasikovi naměřili 0,8promile, kolik měl prezident nebylo zveřejněno).
Jak-40 s novináři, kteří měli přílet prezidenta do Smolensku natáčet, přiletěl podle plánu a ještě stihl přistát, než se letiště úplně zatáhlo mlhou. Ruský Il-76, který přiletěl chvíli po nich už musel být po dvou pokusech o přistání odkloněn na jiné letiště.
V době příletu vládního speciálu už byla na letišti viditelnost 400m, což není ani půlka požadovaného minima pro Tu-154 při daných podmínkách přistání.
Posádka se, zřejmě na nátlak svého vrchního velitele generála Blasika, přesto pokusila přistát. Najděte si jeho fotku - vyloženě sympatický člověk už od pohledu. Generál Blasik byl s nimi v kabině a neustále jim do toho pindal. Mluvil polohlasem, protože věděl, že v pilotní kabině je kromě normálního letového zapisovače hovorů(CVR) ještě další zařízení, které snímá veškeré hovory v kabině a online je přenáší na nějaké dispečerské stanoviště ve Varšavě. Na přepisu hovorů z CVR je značné množství záznamů typu: nezřetelná řeč neurčené osoby, kdežto hlasy členů posádky jsou přesně určeny.
Podle zranění generála bylo dokázáno, že byl v okamžiku katastrofy v kabině a stál mezi piloty.
Ze strany letového dispečera dostali Poláci veškeré údaje potřebné k přistání, včetně upozornění na viditelnost.
Přistání jim dispečer vyloženě nezakázal, vedou se spory o to, jestli k tomu byl dispečer vůbec oprávněn.
Nedá se totiž říct, že přistání nebylo možné. Možné bylo, ale záleželo to na pilotech a jejich zkušenosti s přistáváním v takovýchto podmínkách.
Můj otec sloužil v roce 1960 na letišti v Hradci a tam se piloti bombardérů Il-28 učili přistávat bez viditelnosti na tento naváděcí systém. Byl svědkem i přistání ve tmě a v dešti.
Čili podařit se to mohlo, ale posádka by musela přesně dodržet postup.
No, a tady nastal ten kámen úrazu. Posádka letadla nedodržela sestupovou křivku, tzv. glisádu a klesala podstatně rychleji než měla. Proč, těžko říct, jedna z možností je, že se místo na barometrické výškoměry spolehli na radiovýškoměr. Anebo se rozhodli klesnout pod mlhu a plížit se nad zemí až k prahu dráhy.
Museli to dělat úmyslně, protože celou dobu na ně automatický výstražný systém řval Terrain ahead! Pull up!, čili ,,Terén před tebou, zvedni to!". Ztráta orientace nebo chybné čtení přístrojů a následný řízený let do terénu je totiž nejčastější příčina leteckých katastrof, proto se zavedl tento výstražný systém(TAWS).
Jenže ve Smolensku je před prahem dráhy dosti hluboké údolí, takže se dostali pod úroveň letiště a kilometr před prahem urazili stožár bližné radiostanice ve výšce 6m a očesali tam větve z několika stromů.
Když pochopili, že už jsou skoro na zemi, tak dali honem plný plyn a snažili se letadlo zvednout. Než motory zabraly, kleslo letadlo až na 2,5m od země (podle polámaných větví), potom začalo stoupat. Do té doby to šlo ještě zachránit, protože tam je nějaká zahrádkářská kolonie, tak ty stromy nebyly nic moc. Průser nastal v okamžiku, kdy ve výšce osmi metrů nad zemí narazilo letadlo křídlem do osaměle stojící břízy, která měla v tom místě průměr kmene asi půl metru (dle fotek).
Tady už vydržel strom a povolila konstrukce letadla.
Letadlo ztratilo skoro půlku křídla a rozdíl vztlaku na levé a pravé straně ho převrátil ve vzduchu na záda dříve, než to mohli piloti vyrovnat rozdílným tahem motorů. Rychlostí okolo 550 km/h (přistávací rychlost je zhruba 250 km/h) dopadlo letadlo na záda poblíž prahu dráhy.
Proto nikdo nepřežil, nouzové přistání standardním způsobem na břicho na letištní plochu by přežili alespoň připoutaní cestující. O půl roku později ruský pilot Tu-154 na vnitrostátní lince musel nouzově přistát na dávno nepoužívané letištní ploše uprostřed tajgy někde na Sibiři, na které už rostly stromy. Mašinu zrušil, ale nikomu se nic nestalo.
Tady bylo zkoumáním zranění cestujících zjištěno, že zhruba polovina jich byla připoutána k sedadlům, druhá polovina, vesměs papaláši, byla zřejmě neupoutaná.

Čili hlavní příčina katastrofy: arogance papalášů a chyby posádky.
Bříza za to nemohla, stojí pod úrovní prahu dráhy, čili v prostoru, kam se letadlo normálně vůbec nemůže dostat.
I tak se vtipkovalo na téma, že agent Mlha a agent Bříza obdrželi od Putina vysoké státní vyznamenání.