Vidím tu vícero souvislostí.
1. Soukromé podnikání jistě nevygenerovalo v sovětském Rusku masivní industrializaci. V 30-tých letech to byl idealismus bolševiků realizujících se o lepším životě v kombinaci s diktaturou proletariátu, která tam jednoznačně byla, jinak to nešlo. Rozhodně nebyly hlavní motivací peníze.
Ve 40-tých letech byla hlavní motivací válka, patriotismus, obrana vlasti a i socialismu, o tom nepochybuji. Zase byl motivací idealismus, peníze nehrály hlavní roli. Možná ti teď připadám jako idealista, ale já nevěřím v neomezenou moc peněz a proto dávám DROBNÉMU podnikání jistě určitou šanci, ale vlastnictví velkých výrobních prostředků považuji za nemravné. Idealismus je silná motivace, pokud člověk něčemu věří, dokáže velké věci. Hlavním zločinem Chruščova a spol bylo, že sami nehořeli tak, jako Stalin a proto zákonitě udělali chyby a vyložené zločiny, které vedly k stagnaci a úpadku, čímž sebrali sovětským lidem víru. A člověk, který v nic nevěří, se obrátí k penězům. Začne svět měřit penězi, což přivádí na svět podvody, lži, nepřejícnost, pomstychtivost a závist.
V takovém informačním poli ztrácí tvůrčí potenciál, protože inovacemi se nedá vydělat tolik, co různými malými či velkými špinavostmi. Společenské prostředí se pozvolna zanáší jedem, až se otráví.