Já si to ale uvědomuji, že poststalinský socialismus nebyl skutečným socialismem. Vyjádřím se k tvým bodům.
ad 1) Tady se ale přes všechny ty úspěchy jednalo o dohánění. To znamená, že se jednalo o zavedení něčeho, co už jinde funguje, nikoli o převratné vědecké a technické novinky. I tak je to ovšem famózní, to nikterak nechci snižovat.
ad 2) bohužel, na toto téma nemám moc informací (a docela mě to mrzí), rád bych se o tom dozvěděl víc.
ad 3) a 4) nejsem si moc jist, jakou roli tu sehrála ta kombinace s trhem. Například NEP měl velké problémy. Jistě by něco podobného bylo řešením i dnes, problém je, kde vzít ty gramotné manažery
ad 5) no, volný trh je protikladem plánu. Ale je pravdou, že nějaký parciální trh v určitých specifických sektorech může být plánován. Jak si ale představuješ vymáhání plnění plánu od objektu, který funguje na tržních základech? Jeho výkony ovlivňují spíše zakázky, které sežene.
ad 6) vůbec si nemyslím, že mohutná industrializace v 30-tých letech byla poháněna konkurencí. Byla poháněna vírou občanů SSSR v lepší zítřek v kombinaci s pevným strukturním řízením, které bylo nezbytné. Klíčová byla uvědomělost lidí, kteří věřili bolševikům.
Stagnace po Stalinovi byla způsobena zradou věrchušek, které se změnily v jakési protokapitalisty. Začali systém využívat k vykořisťování lidí, dosazování svých členů rodin a potomků na důležité posty bez ohledu na jejich mravní a odbornou kompetenci.
ad7) ten stress je i dnes omezen jen na některé sektory ekonomiky, stejně jako volný trh je dnes ve skutečnosti okrajovou záležitostí. Žijeme v imperialismu, v době bank a korporací, volná soutěž je víceméně iluzí.
ad 8) sám jsem se na inovacích v plánované ekonomice podílel. Chtěl jsem jeden stroj i nechat patentovat, zastavila mě finanční náročnost toho procesu. Ale jedna věc jsou inovace a druhá epochální změny. S takovými změnami mají i dnes problém velké korporace, to mohu podepřít i vlastními zkušenostmi. Korporace totiž fungují podobně jako malá říše s plánovanou ekonomikou.
ad 9) netvrdím, že je potřeba vybrat striktně jedno nebo druhé. Naopak, třetí cestu je potřeba najít. Ale nebude to jednoduché. Problémem dneška jsou lidé s miliardovými majetky. Ti si mohou koupit téměř kohokoliv a tím zvrátit řízení téměř jakéhokoli celku.