Díky za vznik koncepce KSB a všem, kteří se nějak podílejí jmenovitě v tomto případě panu Pjakinovi a za překlad paní Ireně.

Co mně zaujalo byl motiv útoku v Sýrii, který jsem neodkryl. Uvažoval jsem o rozpoutání chaosu (zdržování a bránění výsledků Rusku a Sýrie) nebo vyvedení svých specialistů.

Co mně nenapadlo je, že chtěli všem ukázat a demonstrovat, že oni můžou porušovat pravidla a my ostatní s tím nic nenaděláme ani Rusko, tak jak to bylo dosud.

Přitom se to dalo uhodnout, vysledoval jsem podobné chování v menším měřítku, ano jsou lidé, kteří se chovají přesně podle tohoto scénáře, Když jsem to odkryl, pak již nebyl problém se tomu vyhnout nebo čelit, tak aby si strůjce nabyl hubu, když na to byli podmínky. Do dnes pozoruji jak mnoho lidí padá do stejných pastí jako já dříve, prostě žijí si své životy vše vypadá pěkně a že to funguje, o čem to vy ostatní mluvíte, mnozí prozří až když si naběhnou. Získávání zkušeností často bolí, bolí méně pokud se studuje teorie, protože osvojení dovedností v praxi se pak mnohonásobně zrychluje. Byl jsem blízko, povzbudivé je pro mne to, že na menších procesech ve společnosti, kde snadněji můžeme zachytit naše propojení s nimi se můžeme učit jak fungují ty ve větším měřítku.

Například mně zlepšilo pohled na svět, když jsem si plně uvědomil, že vždy při jednání s někým musím vzít jako první jeho etiku a morálku a také svoji morálku (měl jsem tendenci na to zapomínat, u sebe vnímám tendenci k přeceňování - u druhých tendence věřit, že o čem mluví, tak za tím si stojí, ale často mluví jenom proto, aby byli zajímaví). Jde o dříve často Pjakinem citovaný zákon: vše se děje podle morálky a etiky všech zúčastněných.

Napadá mně otázka kolik lidi musí být ve stejné společnosti, aby se dalo hovořit o sociálním super systému?