Spíše si myslím, že jsi dost nenáročný. V tom článku je myšlenek tak na 5 odstavců. Podívejme se na ně:
1. Země co jsou v postindustriální fázi stejně potřebují průmyslovou produkci, i když výrobu vystěhovaly jinam.
Fakt objev.
2. Sovětští ekonomové produkovali slovní vatu jako "zákon hodnoty", „základní ekonomický zákon socialismu“, „zákon plánovitého, proporcionálního rozvoje národního hospodářství“.
Fajn, takže to tu vatu produkoval i Stalin
Cituji:
"Říkají, že prý některé ekonomické zákony, které působí u nás za socialismu, mezi nimi i ZÁKON HODNOTY, jsou zákony »přetvořenými«, nebo dokonce »zásadně přetvořenými« na základě plánovaného hospodářství. To je rovněž nesprávné. Nelze »přetvářet« zákony, a dokonce ne »zásadně«. Kdyby je bylo možno přetvářet, tu by je bylo možno i zrušit, nahradit je jinými zákony. These o »přetváření« zákonů je přežitkem z nesprávné formulace o »zrušení« a »zformování« zákonů. Třebaže se formulace o přetváření ekonomických zákonů stala u nás už dávno běžnou, je nutno se jí vzdát v zájmu přesnosti. Je možno omezit sféru působení těch či oněch ekonomických zákonů, je možno zabránit jejich ničivému působení, jestliže tu ovšem je takové působení, nelze je však »přetvořit« nebo »zrušit«."
A ještě cituji:
"Existuje ZÁKLADNÍ EKONOMICKÝ ZÁKON SOCIALISMU? Ano, existuje. Jaké jsou podstatné rysy a požadavky tohoto zákona? Podstatné rysy a požadavky základního ekonomického zákona socialismu bylo by možno formulovat asi takto: zabezpečení maximálního uspokojování neustále rostoucích hmotných a kulturních potřeb celé společnosti nepřetržitým růstem a zdokonalováním socialistické výroby na základě nejvyšší techniky.
Tedy: místo zabezpečení maximálních zisků - zabezpečení maximálního uspokojování hmotných a kulturních potřeb společnosti; místo vývoje výroby se zlomy od vzestupu ke krizi a od krize k vzestupu - nepřetržitý růst výroby; místo periodických zlomů ve vývoji techniky, doprovázených ničením výrobních sil společnosti - nepřetržité zdokonalování výroby na základě nejvyšší techniky."
A tady vysvětlije plánované hospodářství, cituji:
"Říkají, prý základním ekonomickým zákonem socialismu je ZÁKON PLÁNOVITÉHO, PROPORCIONÁLNÍHO ROZVOJE NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ. To je nesprávné. Plánovitý rozvoj národního hospodářství, a. tudíž i plánování národního hospodářství, jež je více méně správným odrazem tohoto zákona, nemohou samy o sobě nic přinést, není-li známo, pro jaký úkol se uskutečňuje plánovitý rozvoj národního hospodářství, nebo je-li tento úkol nejasný. Zákon plánovitého rozvoje národního hospodářství může přinést žádoucí výsledek jedině tehdy, je-li zde úkol, pro jehož uskutečnění se děje plánovitý rozvoj národního hospodářství. Tento úkol nemůže dát sám zákon plánovitého rozvoje národního hospodářství. Tím spíše jej nemůže dát plánování národního hospodářství. Tento úkol je obsažen v základním ekonomickém zákonu socialismu, v jeho požadavcích, jak byly výše uvedeny. I zákon plánovitého rozvoje národního hospodářství může působit v plném rozsahu jedině tehdy, opírá-li se o základní ekonomický zákon socialismu."
Pokud si tedy mám vybrat, zda tlachá Stalin nebo autor, hlasuji pro autora.
3.Pro produkci konečné produkce, bezprostředně spotřebovávané mimo sféru výroby lidmi a institucemi společnosti (státem, veřejnými organizacemi atp.) je nutná produkce mezičlánků (surovin, polotovarů, dílů atd.) a pomocných produktů, spotřebovávaných v samotné sféře výroby. Vypouštění konkrétního spektra konečné produkce vyžaduje určité poměry hrubých výrobních kapacit celé množiny odvětví, tvořících ten mnohoodvětvový výrobně-spotřební systém.
Zbytek je vata.
4. Všechny lidské potřeby a potřeby společenských institutů se dělí do dvou tříd:
- biologicky přípustné demograficky podmíněné potřeby
- degradačně-parazitické potřeby
Banalita, ale budiž.
5. Autor tvrdí:
"Třžní mechanismus v roli regulátoru rozdělení produkce v oblasti výroby i mimo ni se v politekonomii charakterizuje takzvaným „zákonem hodnoty“, podle něhož se v průměrných cenách zboží projevují průměrné pracovní výdaje ve společnosti v oblasti jejich výroby (tzv. pracovní teorie hodnoty). Ale kvůli nemožnosti bezprostředního změření „pracovních výdajů“ v mnohých oblastech činnosti14 je „zákon hodnoty“ metrologicky neprůkazný v oblasti vysvětlení tvorby cen neměřitelným „množstvím práce“. Přesto, pokud přiznáme existenci cen na trhu jako objektivní danost, pak cenové vztahy různých produktů (mezi-, pomocných, konečných) určují příjmy a ziskovost výroby každého z nich při daných výrobních technologiích a organizaci práce."
Stalin tvrdí:
"Říkají, že prý některé ekonomické zákony, které působí u nás za socialismu, mezi nimi i ZÁKON HODNOTY, jsou zákony »přetvořenými«, nebo dokonce »zásadně přetvořenými« na základě plánovaného
hospodářství. To je rovněž nesprávné. Nelze »přetvářet« zákony, a dokonce ne »zásadně«.
***
Někdy se vyskytuje otázka: existuje a působí u nás, za našeho socialistického zřízení, zákon hodnoty?
Ano, existuje a působí. Tam, kde je zboží a zbožní výroba, nemůže neexistovat ani zákon hodnoty. Atd..
***
Zákon hodnoty je především zákonem zbožní výroby. Existoval před kapitalismem a existuje nadále i po svrženi kapitalismu stejně jako zbožní výroba, na příklad v naší zemi, pravda, s omezenou sférou působnosti.
Ovšem zákon hodnoty, který má za kapitalismu širokou sféru působnosti, má velikou úlohu v rozvoji kapitalistické výroby, avšak nejenže neurčuje podstatu kapitalistické výroby a základy kapitalistického zisku, nýbrž takové problémy ani neklade."
Pro Stalina tedy zákon hodnoty není žádná vata.
Tak mám dojem, že se tu Stalinovi koná medvědí služba těžkou dezinterpretací jeho díla.