Samozřejmě, pocity mohou být různé, včetně choutek a chtíčů. Tady se už vzdalujeme od diskuse o pocitech obecně k jejich morálnímu hodnocení. Jistěže pocit sadisty, který někoho mučí a prožívá přitom extázi není morálně přijatelný, když to přeženu. Pokud umíme vytvořit v druhém člověku kladné pocity, třeba radost, může se na tom stát závislým a jistěže nás bude považovat za krásného sympatického a zábavného člověka, dokonce i když obecně může být realita jiná.
Samozřejmě nejde o to, kalit si radost. Mozek je prostě uzpůsoben tak, že nemůže být stále v radostné extázi, to jsem chtěl říct. Pokud má velmi mnoho příjemných podnětů, posune se mu "práh radosti", stejně tak když prožívá často a hodně bolesti, posune se mu "práh bolesti".