Analogie s pouze jedním bubnem je špatná.

Pokud má být obsah bubnu genetickou informací a losování výběrem fragmentu, který se změní nebo místa, kam se něcopřidá, tak těch bubnů jsou miliardy a najednou. Některé se na losování vykašlou (prázdné losování).

Z bubnu, který vylosoval výhodnou změnu, se udělají kopie, které nahradí v dalším kole jeden nebo několik bubnů, které buď nevylosovaly nic, nebo vylosovaly nevýhodu.

Zkuste si to nasimulovat. Celkem dobře to funguje. Dokoce to může i programovat:

Kdysi jsem si zkoušel takový hodně jednoduchý příklad: Obsahem bubnu jsou instrukce přechdové funkce konečného automatu, "losováním" je náhodná modifikace, přidání nebo ubrání instrukce, a "výhodností" schopnost toho automatu rozpoznat od sebe slova, která jsou v nějakém slovníku od slov, od slov, která v tom slovníku nejsou.
Začne se s prázdnými, nebo náhodně naplněnými automaty, těm se předhodí vzorky slov a nechá se ty automaty hádat. Podle počtu slov, které automaty správně zařadí, dosáhnou nějakého skóre. Malé skóre vede ke smazání, velké k rozmnožení.
Těch automatů je hodně a běží najednou, postup se opakuje.

Po čase se vyvinuly programy automatů, které sice nedokonale, ale přece jen ta slova rozlišovaly.