Mně zajímaly právě ty intervaly. Chtěl jsem si je otestocvat na nějakých příkladech.

Třeba:
Mějme tu měnu zavedenou v Evropě. V půlce prosince přichází nečekaně tuhá zima, trvající do března. Rakouské vodní elektrárny zamrzají, sluneční panely jsou pod sněhem, moc nefouká, větrníky stojí. Protože velká část domů topí elektřinou, spotřeba elektřiny prudce stoupá (dejme tomu o 15%) a výroba prudce klesá. V Česku se naopak zvedne účinnost jaderných elektráren a naplno se rozběhnou ty tepelné. Spotřeba se v mírnějším klimatu zvedne mnohem méně (třeba jen o 5%). Rakousko bude celkem logicky bude chtít protud dovážet. Ostatní obchodní výměnu zatím pro jednoduchost považujme za vyrovnanou, okolní státy také nepočítejme.

Jak se to, co jsem popsal odrazí na poměru Koruny a Šilinku (abychom uvažovali s národními měnami) ku Energu a kdy?

Pokud ve zjednodušeném modelu něco chybí, přidejte to tam. Ale prosím konkrétně.