Podstatou tohoto systému je vyloučení státu co se týče jeho možností vzít družstvu příliš mnoho daní, stejně jako to dělal u úspěšných podniků.
Tento systém tu částečně fungoval už za normalizace, v úspěšných JZD byly relativně vysoké platy v relaci k průmyslovým podnikům. Jenže právě nomenklatura to měla celé pod palcem a na ní bylo, jaké ekonomické podmínky družstvu povolí. Změnou několika málo parametrů se dá z bohatého družstva udělat chudé a naopak. Nomenklatura, pravda, měla zájem na dosažení potravinové soběstačnosti, což se jí v Československu povedlo. Ovšem potraviny z vlastní produkce byly oproti tomu, co nakupujeme teď (v určité části sortimentu) kvalitnější, ale v porovnání s dneškem dražší, dokonce i když vezmeme velmi optimistický pomět Kčs x Kč na 1 : 7. Spíše to bude někde kolem 1 : 10, záleží na struktuře spotřebního koše.
Speciálním případem bylo JZD Slušovice, které se zabývalo i průmyslovou výrobou, mělo vlastní přístup k valutám, což mu v podstatě umožnilo i státem posvěcené vexlování. Počítače ze Západu se daly přes Slušovice nakoupit za cca 200000 Kč (PC AT) a to se rovnalo více než 6-letému platu inženýra. Stěží to byly návratné investice. Přesto to bylo průchodné a nepochybuji, že si přitom ledaskdo namastil kapsu.
Re: Re: Je tu jeden zásadní rozdíl
Sio | 11.07.2016