Ta teorie není primárně moje, já jsem se s ní jenom víceméně ztotožnil.
Lidí z různých zemí, kteří se různě podílejí na jejím rozvíjení je povícero.
Myšlenky, které jste navrhl se tam vyskytují v nějaké formě obě dvě.

Tvrdit, že Hitler byl primárně Stalinův projekt by bylo přehnané, Hitler byl ,,projekt" celé řady lidí, počínaje lékařem, který ho v sanatoriu léčil z dočasného oslepnutí po plynovém útoku (oslepnutí není způsobeno přímo účinkem plynu, ale je psychosomatického původu, vyvolané šokem, proto se dá léčit) a vzbudil v jinak introvertním vojákovi představu, že on má být zachráncem Německa ze srabu ve kterém se ocitlo po porážce ve válce (Hitler strávil v sanatoriu posledních pár měsíců války a propuštěn byl před koncem roku 1918). Onen lékař byl po WWII ještě naživu a byl v této věci vyslýchán Spojenci.
Dále byla na Hitlerově cestě do politiky zaangažována společnost Thule. Čím se zabývala je obecně známo. Méně známo je, kdo všechno za tím stál.
Vznik a vývoj Německé dělnické strany, pozdější NSDAP, je taky popsán dost podrobně. Po nezdařeném pokusu o puč píše Hitler ve vězení Můj boj. Z textu vyplývají Hitlerovy priority: Židé a komunisté, Francouzi, území na východě.
Následně Hitlera podporovaly průmyslové a bankovní kruhy jak z Evropy, tak z USA. Slibovaly si od toho celou řadu věcí, to je taky různě rozebráno dost dopodrobna.
V okamžiku, kdy se NSDAP stala nejsilnější stranou, i když neměla většinu, se stal Hitler zajímavým i pro zahraničí.
Někdy v této době, pokud se to nestalo už dříve, přišla západním politikům do hlav myšlenka využít Hitlera a Německo k porážce komunistického režimu v Rusku, což oni sami nedokázali. Z toho potom vyplynula jejich další slova a činy.
No a následně některého soudruha, který si přečetl MK pořádně (není vyloučeno, že to byl Stalin osobně) napadlo, že na Západě přehlédli jednu důležitou věc: Že nejprve jsou na řadě Francouzi, východ až potom, což by se dalo využít.
Protože, a teď se dostáváme k tezi č.2, jestliže Lenin a Stalin si byli vědomi, že světový kapitalismus je na pokoji nenechá, a toho si vědomi byli, tak přichází leninská otázka: Co dělat?
Lenin a Trockij zahájili politiku vývozu revoluce a po jejím neúspěchu nastoupila Stalinova politika budování socialismu v jedné zemi. S tím, že si Stalin byl vědom (a jeho výroky to dokazují), že je otázka času, než to kapitalisté zkusí znovu.
To, že nejlepší obrana je útok, je všeobecně známá věc už odedávna. Jako útočník si mohu zvolit čas a místo, soustředit tam síly a prostředky a koordinovaně udeřit, zatímco obránce musí být ve střehu pořád a všude, což je ekonomicky vyčerpávající a vede to k otupení pozornosti.
Jenže na to abych zaútočil musím být silnější a mít na vedení války připravenou ekonomiku a zdroje. Hitler to sice zvládl i bez toho, ale to je výjimka z vojenského pravidla daná politikou(vyšší priorita).
Proto Stalin nejprve budoval těžký průmysl obecně, potom strojní a zbrojní průmysl a potom začal vyrábět ve velkém zbraně.
S tím, že pozoroval, jak se situace v Evropě vyvíjí.
V momentě, kdy se cítil dost silný na provedení útoku, tak zřejmě změnil doktrínu z obranné na útočnou a začal se připravovat.
Původně to měl asi opravdu nalajnované na rok 1942, zřejmě nepočítal s tím, že Francie padne za pár týdnů. Jenže, jak už to ve válce bývá, události se rozeběhly velmi rychle a už se to nedalo zastavit. Francie padla, Británie byla sice vytlačena z kontinentu, ale mír přijmout nechtěla, přičemž porazit se ji nedařilo.
Díky značné izolaci Britských ostrovů od kontinentu se nedařilo ani vysílání špionů, kteří by něco důležitého zjistili a tak kritická hospodářská situace Británie nebyla z Německa vidět.
Němci sice věděli kolik lodí potopili, ale nevěděli z jakého počtu a kolik ještě zbývá. Totéž letadla RAF.
Na druhou stranu byli Němci nepříjemně překvapeni neustálým Stalinovým posouváním hranic na západ, kdy si Stalin vylepšoval strategickou pozici. Spolu se zjištěným soustřeďováním sovětských vojsk to byly asi hlavní faktory, které zapříčily, že myšlenka napadení SSSR před porážkou Británie v německých hlavách vznikla.
Hitlerovi to zamíchal ještě Mussolini, který způsobil, že Němci na začátku roku 1941museli jít řešit ještě Řecko, Jugošku a Krétu, což nebylo původně v plánu.
Teprve potom nastala na obou stranách situace vhodná pro vzájemný útok. Stalinovi už Hitler neměl čím dalším prospět a zároveň byl hospodářsky slabý a závislý na dodávkách ze SSSR.
Němci měli zprávy ze západních oblastí SSSR, protože to byly oblast nedávno zabrané, kde byli obyvatelé ochotní s Němci spolupracovat. A tak věděli, co se tam děje.
Na západ od SSSR byli na konci roku 1940 už jenom Němci a jejich spojenci. Z toho Němci udělali jednoznačný závěr.

Vzal jsem to letem světem, protože musím odejít.