Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: koláž

M.C. | 07.07.2016

Pokud si nepamatujete, o čem byla řeč minulý a předminulý týden, přečtěte si znova celou diskuzi, všechny otázky z tohoto příspěvku a z předchozího jsem vám už zodpověděl.
Všechny, i když ne v tomto pořadí. Znovu se mi to opisovat nechce.
Zkuste místo opakování stejných věcí zodpovědět zbylé otázky, které jsem položil já vám.

Důkazů o provokaci je řada, knihy vzpomínek účastníků VOV jsou hmatatelné dostatečně a popisů nepochopitelné situace se zákazem vzletů letadel, odebráním střeliva, demontáží zbraní z letadel, odeslání PL dělostřelectva na střelnici apod. je v nich dost. Za mých mladých let se to omílalo furt dokola.
Akorát si to nikdo nedal dohromady. Písemný rozkaz se určitě nenajde, pokud byl vůbec vydán, byl už dávno spálen a přímí organizátoři byli velmi rychle a spolehlivě umlčeni, viz. velitel letectva Západního frontu starý španělák (stejně jako Pavlov) generál I.I.Kopec, který se prý zastřelil, když se dozvěděl o německém útoku.

Když ,,nemohlo být překvapení" tak proč překvapení bylo?
Was ist das ,,předem"? Od koho? Jeden přeběhlík se objevil navečer, druhý během noci na 22.6.
Stalin tomu nevěřil ještě o půlnoci z 21. na 22.6.
Od rozvědky dostal Stalin od začátku roku asi pět různých dat zahájení německého útoku a tak i když se potom objevilo správné datum, už to asi nebral na 100% vážně. Tím spíš, že síly, které měly Němci shromážděny nebyly podle něho dostatečné k okamžitému zahájení útoku a rozvědka měla ověřeno, že německá armáda nemá naprosto nic připraveno pro boj v zimě. Němci do té doby nebojovali v zimě ani ve střední Evropě, i útok na Francii musel být v listopadu 1939 kvůli stálým dešťům odvolán a posunut až na jaro (květen) dalšího roku.
V rozhovoru (spíše monologu) s generálem Mannerheimem Hitler říká, že 10.květen byl první den s dobrým počasím a oni hned zaútočili. O tom, že Hitler v roce 1942 osobně navštívil finského generála se teď zmínil i Pjakin.

Problém ve Stalinově logice byl v tom, že ačkoliv nedokázala DRRA utajit svoje soustřeďování na západní hranici před Němci úplně, podařilo se utajit část prvního sledu vojsk, existenci tanků T-34 a KV, houfnicové pluky zálohy vrchního velení, celý druhý sled a přesun jednotek z vnitřních okruhů do pohraničí.
Prostě Němci si věřili, že ty jednotky, o kterých věděli a znali jejich dislokaci jsou schopni porazit.

Nechce se mi opisovat celý text směrnice č.1 GŠ ze dne 21.6.1941, předané vojenským okruhům už po půlnoci v 00.30 hod, určitě půjde někde vyhledat na netu, jenom v kostce:
Během 22. a 23. června může dojít k náhlému německému útoku... Útok může začít provokačními akcemi.
Úkoly pro naše vojska: nenechat se vyprovokovat žádnými akcemi, které by mohly vyvolat obrovské komplikace. Být ve stavu plné bojové pohotovosti a zachytit případný útok Němců a jejich spojenců. Nařizuji:
a)během noci zaujmout palebné pozice OP na hr. čáře
b)před úsvitem 22.6. rozmístit po polních letištích veškeré letectvo a důkladně ho zamaskovat
c) všechny jednotky uvést do stavu plné BP, vojska udržovat rozptýlená a zamaskovaná
d) protivzdušnou obranu uvést do stavu bojové pohotovosti, připravit zatemnění
e) žádná další opatření bez dalšího rozkazu neprovádět.
Podepsáni Timošenko a Žukov

Dosaďte si do textu dvě různé výchozí úvahy:
a) Němci nás pravděpodobně hned na úsvitu napadnou silou 120 divizí, od samého rána se bude bojovat po celé frontě (to tvrdili oba přeběhlíci, protože němečtí velitelé na pokyn z Berlína seznámili vojáky s úkolem už odpoledne)
b) dopoledne proběhne ,,německý nálet", odpoledne budeme mít plné ruce práce s kontrolou toho, aby se nějací aktivisti nevrhli na Němce bez rozkazu, poté bude vyhlášen Kryt hranice (kryt mobilizačního rozvinutí vojsk) a buď ještě navečer (nejdelší den v roce, světlo je do 22.30 hodin) nebo hned ráno okolo 4. hodiny začne jeho aktivní provádění.

Mě tam spíš pasuje možnost b) protože oba autoři si museli být vědomi, že než tato směrnice projde několika stupni velení, kdy musí být rozšifrována, přepracována do rozkazu nižším jednotkám, znovu zašifrována a odeslána, to vše na stupni, okruh, armáda, sbor, divize (níže už může být doručována motospojkami) tak bude už téměř ráno.

Z reálu víme, že už se nic udělat nestihlo, vojáky ráno vzbudila až německá dělostřelba a bombardování.
Text směrnice je koncipován spíš tak, že bude ještě čas popsaná opatření provést, než to vypukne. A zároveň si velení dělalo dopředu alibi, že nespalo, že vědělo a snažilo se konat.

Kdyby bylo nesporné, že Němci ráno zaútočí, nesmolili by Timošenko se Žukovem takové neurčité a částečně si odporující příkazy, ale vydali by jednoduše heslo přikazující ihned zahájit realizaci plánu Kryt hranice, který ale zahrnoval celou řadu aktivních opatření, včetně hromadných náletů na německá letiště v příhraniční oblasti, obsazení německé strany mostů přes řeky na hranici (hlavně přes Bug) a zahájení postupu vpřed s cílem podstatně narušit finální fázi rozvinování německých vojsk před útokem. V podstatě totéž, co provedli Němci jim.
Kdyby nepotřebovali být ráno zaskočeni ,,německým náletem" tak by to udělali. Kvůli tomu se celý složitý plán krytu zpracovával. To by se stihlo, protože na to byly jednotky připraveny, akorát by jim to pískli o půl dne nebo o den dřív a hlavně, nemuseli by nic formulovat a sepisovat, jenom by vyslali příslušné heslo, které by bylo beze změny předáno dolů k jednotkám.
Jenže zároveň s krytem hranice se zahajuje mobilizace a mobilizace je válka, jak správně napsal B.M. Šapošnikov.
A Stalin potřeboval, aby si začali Němci.

O tom, že se dá ráno předpokládat německý útok, bez upřesnění kdy a jaký se okolo 23 hodiny od Timošenka dozvěděl LK válečného námořnictva N.G. Kuzněcov. Ten o žádné provokaci nic nevěděl, u námořnictva se žádná nechystala a tak bez váhání nechal v celém loďstvu vyhlásit plnou bojovou pohotovost. Odtud zřejmě pochází to co jste zmiňoval, že admirál Kuzněcov nebyl německým útokem překvapen. Taky si všechno z hlavy nepamatuju, minule jsem tvrdil, že byl velitelem Baltského loďstva a po zahrabání v knihách jsem zjistil, že od roku 1940 byl už lidovým komisařem a Baltskému loďstvu velel admirál V.F. Tribuc.

Přidat nový příspěvek