Pakt Ribbentrop-Molotov je už jenom poslední dějství celé sovětsko-německé tragikomedie. Celá věc začala, když se Sověti po krachu útoku na Polsko 1920, po porážce intervenčních vojsk a skončení občanské války (paralelně s tím proběhly ,,republiky rad“) rozhodli přejít od vývozu revoluce k politice budování socialismu v jedné zemi. Na to potřebovali spoustu věcí do začátku nakoupit na Západě. A tak se vydali na Janovskou konferenci, kde se snažili navázat kontakty, diplomatické a hospodářské vztahy se západními zeměmi. K tomu se vztahuje známý výrok V.I. Lenina ,,Kapitalisté nám prodají i provaz, na kterém je nakonec oběsíme.“
Podařilo uzavřít smlouvy o spolupráci s Německem, nazývané podle místa podepsání Smlouvy z Rapalla. Jednalo se nejen o hospodářskou spolupráci, kde Německo bylo tradičně hladové po surovinách a sověti po technologiích, ale i o spolupráci ve vojenské oblasti, kdy vojáci a důstojníci německého reichswehru na sovětském území tajně dělali věci, které jim doma zakazovala Versaillská dohoda. Mimo jiné tam cvičili s tanky. Občas na oplátku jezdili i sovětští důstojníci do Německa. Tohle běželo už před Hitlerovým nástupem k moci a poté se to ještě rozšířilo a prohloubilo. Nedávno tady na leva-netu byl článek podrobně popisující obsah obchodní spolupráce dle smluv uzavřených s paktem R-M. Nebylo toho málo. A bylo vidět, že už tehdy tahali Němci v jednáních za kratší konec. Němci dodávali co chtěli Sověti a Sověti dodávali Němcům co uznali za vhodné. Ale i přesto nebyly pro Německo smlouvy vyloženě nevýhodné a bez sovětských dodávek by jim brzy došel dech. Běželo to do poslední chvíle, ještě v noci před útokem přejely do Německa dva vlaky surovin a materiálu. Že to v SSSR zatěžovalo méně kvalifikované síly, kdežto v Německu ty nejkvalifikovanější je dáno charakterem dodávaného zboží – do Německa suroviny, obilí, dřevo atd., do SSSR stroje a technologické celky. Soudruh Stalin nebyl žádný hlupák, pracovali pro něj i jeho ideologičtí nepřátelé. Sověti dokonce v roce 1940 koupili v Německu nedostavěnou válečnou loď ,,tzv. kapesní bitevní loď“ Lutzow, ačkoliv Němci lodě potřebovali jako sůl a jeho sesterská loď Admiral Graf Spee nadělala na podzim 1939 v Jižním Atlantiku Britům mnoho škod a starostí. A to ji Britové našli a zlikvidovali celkem rychle. Součástí-sovětsko německé obchodní výměny bylo i několik, řádově 20, kusů německých letadel různých typů. Sověti si je prohlédli, zalétali si, opajcli co se dalo a na finále měly tyto stroje, přesněji jejich trosky, posloužit jako corpus delicti německého útoku na sovětská města.
V sovětsko-německých vojenských projektech se široce angažoval mj. i M.N. Tuchačevskij. On byl vůbec ,,odborník na mezinárodní vztahy“, seděl totiž v zajateckém táboře pro vyšší důstojníky s mnoha francouzskými i jinými důstojníky, přátelil se např. s plk. de Gaullem.
Proč jste mě neopravil, když jsem napsal, že se smlouvy se západními zeměmi nedařily? Jsem si až potom uvědomil, že aspoň s Francií a s Československem smlouvy ve 30. letech uzavřeny byly. SSSR byl určitou dobu i členem Společnosti národů (do přepadení Finska). Problémy s Francouzy (a Brity) začaly až po Mnichovu, kdy se porozumění vytratilo. Šéf čs. rozvědky plk. Moravec si spolupráci dle smlouvy se SSSR (z r.1935) moc nechválil, ze sovětské strany v tom viděl značné farizejství a jednostranné obchody.
Ale vraťme se k sovětské podpoře Německa před Hitlerem i za Hitlera. Stroje a technologie mohli Sověti nakupovat (a nakupovali)ve 30. letech už i jinde, např. právě v ČSR, ve Francii, v USA. Tak proč pomáhali růst zrovna hitlerovskému režimu?
Proč Hitlera tlačili američtí průmyslníci a bankéři včetně židovských je jasné, i pan doktor Komrska to zmiňuje, figuroval v tom i Prescott Bush (dědeček G.W.B) a jeho banka UBM, kteří i za války dodávali Němcům přes Španělsko letecký benzín. V roce 43 jim na to vláda přišla a málem šli sedět, nakonec zaplatili jenom dosti mastnou pokutu za obchod s nepřítelem. O tom by se dalo napsat mnoho, my se položme na otázku, co podporou Hitlerova režimu sledovali Sověti a soudruh Stalin osobně v době, kdy bylo nade vší pochybnost jasné, o koho jde, o co se snaží a jaké metody přitom používá.

Soloninova kniha ,,23.červen, skutečný den M“ která o tom pojednává je docela tlustá a odkazů je v ní dost. Už je to pár let, co jsem ji četl, musím ji doma najít a nejdůležitější odkazy sem postnu. Možná by šlo něco najít i v internetu, kniha vyšla zhruba před 10 lety a polemizuje s ní celá řada lidí. ,,Den M“ je v sovětské terminologii den zahájení mobilizace.
To máte tak: Dneska není problém vycucat si z prstu cokoliv, vyrobit pomocí počítačů, kopírek a tiskáren jakýkoliv dokument, dokonce i video se dá ve virtuální 3D realitě natočit a nikdo to nepozná, ale základní kritérium pravdy pořád platí: Musí to sedět, logicky zapadat do souvislostí.
Když dostanu několik různých jízdních řádů stejné autobusové linky a všechny jsou označeny jako platné, jak poznám, který jízdní řád platí opravdu?
Jednoduše. Stoupnu si na zastávku a porovnám si, podle kterého z nich jezdí autobus.

False flag- Já myslím, že se to nevylučuje, to že operace pod falešnou vlajkou používají moji nepřátelé mi samo o sobě nebrání, abych jim nedal ochutnat jejich vlastní medicínu. Zas tak špatně to vymyšleno nebylo (když pomineme, že to byla prasárna vůči vlastním lidem), ale bylo to moc na veliko (aby to ospravedlnilo odvetné akce) a někdo to asi práskl.
Stále stejný modus operandi, tedy způsob provedení všelijakých lumpáren, např. barevných revolucí, je opravdu pro neocons a spol typický a zřejmě to bude jedna z věcí, na kterou dojedou, protože už je to vidět až moc a slouží to jako důkaz proti nim a spojovací článek. Stejně jako u každého kriminálního zločince, který to dělá furt stejně, protože chytnou ho u jedné věci a zpětně mu právě podle způsobu provedení dokážou i ty předchozí. Neokonzervy koneckonců nic jiného než banda kriminálních zločinců nejsou.
Proč myslíte, že se nesnažím udělat si o dějinách (i o Stalinovi) svůj vlastní obrázek?
Snažím, v rámci svých časových a jazykových možností sbírám informace kde se dá. Když už jich má člověk víc, začne mu to ten obrázek dávat.