Dneska ode mě žádné reakce nebudou, neboť jsem veškerý čas, který jsem mohl věnovat internetu strávil čtením této analýzy, přičemž některé pasáže jsem dal dvakrát.

Ne že bych se dozvěděl něco zásadně nového, ale málo kde se vidí celá problematika tak přehledně seřazená, uspořádaná, s uvedením vzájemných souvislostí, jako tady.
Je vidět, že pan doktor měl čas a chuť o dění ve světě přemýšlet a sehnat si informace.
Autor si neprotiřečí, nemá v tom logické díry a neuvádí zjevné nesmysly, neboť je to jeho vlastní dílo, nepapouškuje jenom načtené věci.

Souhlasím s názorem, že v nevojenské oblasti analýza dokládá v podstatě totéž, co tu prezentuje kolega Hox.

To co tu obhajuju já, analýza nepopírá, neboť se vojenské stránce cíleně vyhýbá. Zřejmě autor správně usoudil, že válka je až poslední úroveň řízení.

Nicméně, kdybych teze, které tu obhajuju, sesumarizoval do čtyř odstavců, tak by bez problému zapadly do této části analýzy:

Jak se penězoměnci zmocnili vlády nad světem (díl III.)
O divadlu jménem studená válka

Průběhem druhé světové války, míněno vojensky, se nezabývám. Víme, že Hitler se svými spojenci během dvou let prakticky ovládl celou Evropu. Zvrat přinesl až útok na SSSR.
Tomuto útoku předcházel seskok Hitlerovy pravé ruky Hesse v Britanii, o jehož smyslu jsme se dodnes nic oficiálního nedověděli.

Útok na SSSR se zdál mnohým nelogický a podle dostupných informací ani Stalin prvním informacím o útoku zprvu nevěřil. Nelze se mu divit, Hitler se Stalinem byli přece partneři se
stejnou minulostí, oba se emancipovali ze závislosti na západním kapitálu. Ani já tento Hitlerův krok, pod mým zorným úhlem pohledu, nedovedu vysvětlit. Myslím, že by se mělo pátrat po tom,
nebo po těch mužích z okolí Hitlera, kteří jej k tomuto kroku přesvědčili. Těžko si dovedu představit, kdo a jak by dokázal Hitlera ve spojenectví se Stalinem porazit.

Významným důsledkem útoku Hitlera na SSSR byl vznik spojenectví SSSR se západními velmocemi. Hessův výlet mým dnešním pohledem chápu jako neúspěšný pokus Hitlerova Německa o dohodu s Britanií na společném útoku proti SSSR, možná že Britanie Hessovi spoluúčast přislíbila, ale rozhodla se obráceně. Že tehdy západní spojenci váhali ve výběru mezi dvěma,
z jejich hlediska lotry, Hitlerem a Stalinem, naznačuje ve své knize „Strange Allience“, česky „ Podivné spojenectví“ tehdejší americký velvyslanec v Moskvě Kennan.