Solonina bych s ostatními jmenovanými nesrovnával.
Jistě, všechno se dá vysvětlit jinak, ale ta jiná vysvětlení nedávají v celkovém kontextu smysl, nebo se v nich po bližším prozkoumání objeví logické trhliny.

Proč nebyla v roce 1941 válka proti Německu sebevražedná ani nevyhratelná jsem mezitím popsal výše.

V USA prohlásili, v USA dodrželi. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Fašisté za odměnu ovládli po válce Spojené státy a dodnes je drží. Akorát si říkají neokonzervativci.

Už před válkou byli fašisté u části amerických pracháčů a u části velení armády dosti populární, viz. pokus o převrat v roce 1932 nebo 33. Taky se to táhne dodnes. Viz penzionovaný generál Breedlove. Já ale sázím na stáj generála Dunforda.

VB by se s Hitlerem lehce domluvila? Fašisté tam měli podporu veřejnosti? Za tehdejší situace (kterou jsem popsal výše)? To myslíte vážně?
Proč tedy s Rudolfem Hessem v Británii v květnu (11.5.) 1941 nikdo nejednal a prostě ho zavřeli?
Proč tedy Churchill psal po fiasku britských sil v Řecku Stalinovi dopis a přesvědčoval ho víc jak měsíc prostřednictvím velvyslance v Moskvě S. Crippse ke vstupu do války proti Německu? I když, kdyby Churchill tušil, co Stalin chystá, tak by naopak Hessovi sluchu popřál a na něčem by se možná domluvili.
Dobře to měl soudruh Stalin rozehráno. I v Británii by mu tleskali a pociťovali by úlevu. Chvíli. a Pak už by bylo na všechno pozdě.
Británie by v roce 1941 Hitlerovi ničím přispět nemohla, protože měla v důsledku dosavadního průběhu války proti Hitlerovi všeho málo. Pár příznivců Německa mezi šlechtou a pracháči by na tom nic nezměnilo.

Ve kterém období provedl americký tisk vámi popsaný kotrmelec?
Pominu-li, že kotrmelec o 180° není příliš povedený kotrmelec.
Já si pamatuju opačný obrat - od ,,přítele a spojence" po ,,nepřítele všeho lidstva" v poválečném období.


Mě ta oficiální verze neseděla ani když jsem se to na základce učil.
Už tehdy jsem si říkal: To přece není možné, přece ti Rusové nemohli být tak neschopní a tak blbí.
Nicméně tehdy jsem neměl znalosti ani informace a tak jsem oficiální verzi věřil. Když mi v roce 1995 půjčil kámoš první Suvorovovu knihu, tak jsem ke svému překvapení zjistil, že to mnoho podivných věcí vysvětluje. V té době už jsem byl dospělý a byl jsem voják. Další knížky jsem si už sehnal sám.