Stalin za agresora za žádnou cenu označen být nechtěl, udělal proto patřičná opatření a kvůli získání obrazu oběti v očích zbytku světa šel až na nebezpečný risk, který mu nevyšel.
Píšu o tom v odstavci o ,,německém náletu na sovětská města".
Ale není to z mojí hlavy, nepřišel na to ani Suvorov, to dal dohromady až Solonin.

Vy jste četl Mein Kampf? Já jen částečně.
Podle těch, kteří knihu četli celou se tam jako nepřátelé německého národa řeší hlavně Židé, komunisté a Francouzi.
Myšlenka o tom, že by měl německý národ naplnit starou doktrínu Drang nach Osten je tam uvedena, ale není nijak zvlášť rozvedena, už vůbec ne do vojenské doktríny.
Zato zhoubný vliv Židů a (německých a rakouských) komunistů na německého dělníka je tam rozebírán velmi široce, z Hitlerovy osobní zkušenosti z války a z pobytu ve Vídni.
Z toho je potom vyvozen závěr, že těchto škůdců se musí Německo za každou cenu zbavit a je to otázka jeho národního přežití. I toto má ještě do vojenské doktríny daleko.

Potom to šlo také v tomto pořadí: Židé a komunisté, nejprve němečtí, pak rakouští, potom ještě čeští a polští. Následně Belgičané a Francouzi bez rozdílu (i když na Židy a komunisty se nezapomnělo ani tam) a připletli se do toho ještě Britové, kteří původně v plánu nebyli.
A tady se to celé zadrhlo, protože Británii sice Němci vyštvali z kontinentu, ale nedokázali ji porazit. Sice ji pomalu vařili ve vlastní šťávě, ale rychlý konec pomocí invaze se tomu udělat nedal, protože dokud existovala RAF, tak mohly pod jejím krytím v Kanálu operovat britské válečné lodě a ty by každému pokusu o invazi udělaly přítrž. RAF se zničit nedařilo. U invaze v opačném směru byla taky nejprve získána nadvláda ve vzduchu nad celým bojištěm.
Luftwaffe dokonce nedokázala zabránit RAF ani v bombardování Berlína. V Africe se válka rozhodnout nedala a ponorky mohly Británii pomalu vyhladovět, což se dělo, ale ani v létě 1941 tomu nebylo z Německa vidět konce, proto Němci vědomi si sebevražednosti války na dvou frontách, poslali Hesse, aby Britům nabídl mír. Když to Británie ignorovala, prohlásili, že se zbláznil a oni o tom nevěděli.
Churchill už zřejmě konec Británie před sebou viděl, i když nevíme v jakém horizontu, protože tento starý nepřítel Ruska a SSSR si netížil napsat Stalinovi dopis, ve kterém ho v náznacích vyzýval k napadení Německa. Následně ještě pověřil jednáním v této věci velvyslance v SSSR sira S. Crippse, který to ale vyžvanil do novin, takže to byl TASS nucen oficiálně dementovat.

Opravdu si myslíte, že kdyby Stalin i bez záminky Hitlera napadl, že by se proti němu po boku Německa obrátila Británie, která byla s Německem ve válečném stavu, vedla s ním pozemní válku v Africe, Británie byla poražena v Řecku a na Krétě, v Británii Němci bombardovali civilní obyvatelstvo hlava nehlava, což jim Britové v menší míře opláceli, které německé ponorky ničily její obchodní loďstvo, které v květnu 41 německé válečné lodi Bismarck a Prinz Eugen potopily v Atlantiku pýchu válečného loďstva bitevní křižník Hood, což jim Britové nezůstali dlouho dlužni a za tři dny šel ke dnu i Bismarck atd. atd.
Už bylo mezi nimi moc mrtvých, mír už nepřicházel v úvahu. Viz Rudolf Hess.
Ano, kdyby šel Hitler na východ hned, tak by se k němu asi přidali, buď hned nebo později, ale v létě 41 už byly karty rozdány jinak a Britové i Američané pečovali o to, aby SSSR nepadl příliš rychle.
Britům otevření východní fronty prospělo minimálně v tom, že z Francie zmizela většina Lufwaffe, odpadla hrozba invaze a patový stav se posunul v jejich prospěch.
Pro Němce neukončená válka s Británií znamenala značnou zátěž, blokované jednotky, které na východní frontě v pozdější fázi zoufale chyběly, vázala část Luftwaffe a PL dělostřelectva, ničení průmyslového potenciálu a měst, stavba lodí a ponorek spotřebovávala ocel, lodě spotřebovávaly naftu atd.
Ano, Anglosasové se nikdy, ani do dneška, nevzdali myšlenky na zničení Ruska, ale museli to odložit až po porážce Hitlera, dřív to nešlo.

S tím také souvisí jednání která ve 30. letech vedl SSSR o systému kolektivní bezpečnosti. Tehdy byly zájmy Británie, Francie a SSSR natolik různoběžné, že se na ničem dohodnout nemohli.

Pakt Molotov-Ribbentrop byl paktem o neútočení a o rozdělení sfér vlivu v zemích ležících mezi oběma státy. SSSR jeho podpisem postupně získal zpět území ztracená brestlitevským mírem. Ribbentrop si velmi pochvaloval ,,soudružskou" atmosféru, která okolo podpisu v Moskvě panovala.
V té době Německo s nikým neválčilo. Podrobně to rozeberu zítra, už musím jít spát.

Ani Hitler ani Stalin nezapomněli na myšlenku, kterou vyslovil pruský kancléř Otto von Bismarck (který byl předtím víc jak deset let vyslancem německého císaře v Rusku): ,,Pro Německo je zhoubná každá válka na dvou frontách a zhoubná je i válka na jedné frontě, jestliže na této frontě stojí Rusko."
To byla prosím řeč o starém zaostalém carském Rusku, SSSR byl (díky Stalinovi) jiná liga.
Proto se Hitler snažil této situaci za každou cenu vyhnout a proto Stalin nevěřil, že se toho Němci odváží.
Jenže Němci už v tomto okamžiku neměli volbu. Kdyby neudělali nic, konal by soudruh Stalin.
Historie dala sice Bismarckovi za pravdu, pro Německo to byla sebevražda a pro Hitlera osobně také, ale aspoň ji o tři roky oddálili.

Hlupáka se ze Stalina neúspěšně snažíte udělat vy. Tvrdíte, že měl kolem sebe trockisty, jejichž vlastizrádnou a škůdcovskou činnost nedokázal ani z bezprostřední blízkosti rozeznat a nechal je dělat naprosté pitomosti a málem přivést celý sovětský stát i s jeho občany do záhuby. Protože i kdyby nechali Němci SSSR existovat, tak pod vedením trockistů by ho stejně nic jiného než krach a rozpad nečekalo, což dokázala historie. Díky pevným základům položeným ve stalinském období trvalo dalších téměř 40 let, než se SSSR rozpadl.

Já se s využitím toho, na co už přede mnou přišli jiní, držím teze, že Stalin byl člověk velmi chytrý, znalý mnoha věcí, logicky přemýšlející, v jehož plánech nebyly nelogické prvky, naopak všechno bylo svázáno ocelovou logikou včetně dobře vymyšlené a velmi uvěřitelné krycí historky, která by mu zajistila obdiv a pomoc celého světa (k tomu nakonec došlo i bez krycí historky) a ovládnutí celého evropského kontinentu a většiny Asie až po velehorské pásmo, čímž by na mnoho let znemožnil další protiakci globalistů proti SSSR a jemu osobně.
Stalin dokázal ničit jedny svoje nepřátele rukama jiných.
Akorát mu v tom dělali problémy lidé. Proto razil myšlenku: ,,Je člověk, je problém, není člověk, není problém."

Otázka je, jak bychom při realizaci původních Stalinových plánů dopadli my jako národ.
Na slovanskou vzájemnost bychom spoléhat nemohli, Stalin Slovan nebyl a NKVD to bylo taky šumák, kdo je Slovan a kdo ne.
Ale pravděpodobně bychom pochodili lépe než podle Heydricha.