S tím založením podniku je to tak. Pro jeho produkci musí být odbyt. Sám jsem měl s kolegy asi 2 roky s.r.o. Jenže byla doba Klausových balíčků, větší firmy měly svoje IT nebo smlouvy s většími integrátory, a ty malé se na Ostravsku držely jen taktak nad vodou. Museli jsme jít hodně pod cenu, byli jsme 4 a když klesl příjem pod 10000 měsíčně, tak jsme tři odešli, jednoho (byl databázista, takže měl více zakázek) to pak uživilo.
Tak jsem odešel do Prahy a jsem tam už 16 let, živí mě to tam až moc dobře. Ale to je přesně ten útěk jako u těch mladých Španělů atd. Rodinu jsem viděl jen o víkendech. Ti Španělé ji mají problém vůbec založit.
Jinak samozřejmě, pokud nemáte co nabídnout, neuživíte se ani v konjunktuře moc dobře. Ale tady jde o to, těm co nemají co nabídnout nějak pomoci. Třeba teď se tlačí 50% mladých na VŠ a garantuji, že nejméně polovina z nich nebude mít práci, na kterou je VŠ potřeba. Budou dělat mizernou práci, placenou mnohdy hůř, než středoškoláci. Přitom šikovných všestranných řemeslníků je nedostatek a jsou placeni lépe než většina VŠ.
V současné práci máme zavedený tzv. SCRUM systém. Nebudu to vysvětlovat dopodrobna. Ale jedno z nejdůležitějších "přikázání" zní: Nikdo nedělá jen na sebe, důležitý je vysledek týmu. Proto v týmu ti lepší a rychlejší pomáhají těm pomalejším a snaží se, aby dělali to co jsou schopni dělat dobře a rychle - efektivně. Protože každý má svůj strop někde jinde (a také plat). Ale zadávat někomu úkoly, které sám nezvládne demotivuje nejen jeho, ale i celý tým a odráží se to na výsledcích. Naopak, pokud každý maká a zvládá dobře to svoje, může být stejně platným členem týmu i ten slabší jako ten silnější, když toho lepšího zbaví třeba rutinní práce a uvolní mu ruce.