Pro dítě je přirozemé milovat oba rodiče, protože ono samotné se skládá z otisku obou. Pokud se staví vůči jednomu z rodičů odmítavě, povětšinou je dobré prozkoumat, zda pouze nezrcadlí vnitřní naladění jednoho z rodičů. Zda rodiče k sobě mají vzájemnou lásku, nebo alespoň respekt. Pokud si žena neváží svého muže i jejich syn se bude vůči otci vyhraňovat. Pokud si muž neváží své ženy i jejich děti si budou na svoji matku "dovolovat". Mluvím o vnitřním nastavením, dítě je čisté a má dostatečně vyvinuté vnímání, aby vycítilo, jak si doopravdy rodiče spolu stojí. Svým problematickým chováním pak dává najevo, na co by se rodiče měly zaměřit. Nestačí pouze milovat svého partnera/partnerku, ale je třeba také ctít prostředí z kterého druhý vzešel a rodiče které předaly námi vybranému protějšku život. Protože spojením s druhým se spojují dva rody a dětem předáváme otisky z obou "kořenů". Dítě potřebuje ke klidnému rozvoji cítit, že jsou obě strany v míru.