No... docela jsem se bavila, protože jsem z tvého povídání nabyla dojmu o tvé představě "posuzování". To jako myslíš, že někde bude sedět komise a posuzovat: "to je Člověk, to je debil, to je psychopat, to zombík..."? Hehe... :-)
Podívej - každý svědčí o sobě sám a to svým osobním životem. Tohle studium, jak se Člověkem stát, je v první řadě pro jednotlivce, aby si uměli uspořádat svůj život k "žitelnosti", aby se osvobodili z otroctví a všudypřítomných manipulací, aby chápali, co se kolem nich děje a dokonce to uměli změnit k všeobecnému prospěchu. Takže - jestli se někdo učí nebo ne - to je čistě jeho věc a k jeho prospěchu. A jestliže ti tento "svět" nevyhovuje a chceš ho potomkům předat v lepším stavu, pak musíš vědět jak na to - jinak jen zopakuješ analogii r. 89, 68, 48, 18, 14, ...