Tve (ne)chapani pojmu dobra a zla je opravdu podivne..(doufam ze jde jen o zmateni a ne o zobrazeni vnitrniho psychickeho usporadani...) Uz jen ta idea, ze ten kdo pomaha, tak pro nej je to vzdy 'zlem', byt treba malym, je zasadne spatne.

Odpovidajici ci priMERena pomoc je proste absolutne dobrem jak pro pomahajiciho tak pro toho komu se pomaha.
A naopak, prilis mala (extremne zadna) pomoc je zlo pro oba - (ne)pomahajici si "zhorsi karmu" a ten komu nebude pomozeno na tom bude porad stejne spatne.

A do tretice, prilis velka "pomoc", treba jak pises ze uz te to bude (opravdu) unavovat, tak to uz je take spatne, protoze v te chvili uz to bude "vykoristovani" a to skutecne dobro neni. A tomu komu se pomaha to take "zkazi karmu" a jeste se zastavi ve vyvoji protoze zlenivi a zvykne si.

(a take jde i o kvalitu pomoci, viz prislovi o rybe vs rybarsky prut, ale to uz je trochu na ramec tohoto prispevku.. )

Je to zkratka otazka MIRY, abychom v souladu s bozim zaMERem kormidlovali tak abychom nenajeli na melcinu "boziho dopusteni" ani nalevo, ani napravo. (viz tez analogie s rizenim osobniho automobilu po silnici, v souladu s pravidly silnicniho provozu...)

Proto samozrejme si lze (a i relativne lehce) predstavit i svet kde vsichni budou konat dobro. Staci proste zit v souladu s bozim zamerem (viz castecne tez prislovi "zlata stredni cesta") a ridit se svedomim, skrze nejz jsme (alespon tedy u LIDI) k vyssimu dobru pripojeni.