Výborně: konkrétní příklad pomoc babičce s nákupem.
Sice jsme to tady už rozebírali s pomocí kamarádovi při stavbě domu, ale pro ty méně chápavé ještě jednou:
Každá mince má dvě strany a každý skutek má vždy dva aktéry. V tomto případě babičku a dobráka, který ji chce pomoci. Pomoc babičce je pro ní dobro, pro toho kdo pomáhá je to zlo. Možná to zní blbě, ale je to tak. Pokud pomohu jednou, tak mě to nic neudělá. Pokud pomohu 100x, tak mě to již bude unavovat a pokud pomůžu 1000x, tak padnu k zemi vysílen mrtev. Záměrně jsem to takhle přehnal, aby bylo jasné, že PRINCIPIÁLNĚ nelze dělat jenom dobro pro jiné. Musím dělat pak dobro i pro sebe (to je ta druhá strana mince), abych se postaral i o sebe. Potřebuji přece jíst, mít kde spát, atd. Nemohu přeci celý život konat jenom dobré skutky - TO JE TEN PRINCIP!!!!
Dokážeš si představit svět, kde všichni budou konat jenom dobro? Kdo by pak byl příjemcem toho dobra? Tento svět funguje podle božích zákonů. A kdyby ty zákony zněly, že všichni mají druhým pomáhat, fungovalo by to? Není to náhodou fatální omyl křesťanství?