Já si ještě socík pamatuji a také na to dogmatické pojetí. Katedry M-L, až na vyjímky, oplývaly dogmatickými hlupáky. Pokud chtěl někdo k marxismu přistoupit tvůrčím způsobem, byl hlupáky ihned obviněn z revizionismu, protože je ohrožoval. V tom byl ten problém.
Stalin v tom dílku hovoří o 4. prioritě a v podstatě konstatuje, že problém zboží byl úspěšně vyřešen Leninem, který navrhl kolektivizaci vesnice a ta byla zvládnuta. Krásně je tam vyjádřeno, že komunisté brali ohledy na rolníky a nevyvlastnili je. Vzpomínám, jak jsme se smáli, když nás učili, že SSSR už vybudoval rozvinutý socialismus a v ČSSR ho teprve budujeme. Argumenty byly víceméně na chybných datech o tom, že u nás je více soukromého vlastnictví, což bylo
a. špatné kritérium (viz Stalinovo dílko)
b. nepravdivé. U nás bylo všechno ve státním nebo družstevním vlastnictví. Jiné se nepřipouštělo.
Kde byla chyba? Na vyšších prioritách. Komunisté nebrali ohledy na věřící a "vyvlastnili" je na 1. prioritě. Represe popů, pronásledování věřících - to všechno nebylo pochopeno a vyvolalo velkou nenávist.
Chyby byly udělány na 1.- 3. prioritě a to po sovětském vzoru. Sovětští vůdci a ideologové s použitím mocenských struktur šlápli do Československa jako slonové do porcelánu. Našli tu přirozeně přisluhovače z řad kariérních vychcánků, jakými byli sami. Kdyby zůstal Stalin ještě 15 - 20 let u moci, i u nás by se to pravděpodobně odvíjelo jinak. Socialismus u nás se překryl s životem Stalina jen pár let a to ještě v době, kdy měl vlastních starostí nad hlavu. Vládu nad sociálistickým táborem tak přebrali kariérní xindlové, kterých bylo v SSSR, jak víme, více než dost.