Vcelku mi není jasné, proč by se měl marxismus zabývat jinými koncepcemi a religiemi nějak dopodrobna, to přece zastánci těchto koncepcí dělají i bez něj. Zabýval se jimi jen ve smyslu kritiky.
Jestliže v jeho základech je dialektický materialismus, je vcelku jasný jeho postoj i idealistickým filosofiím (tedu i religiím), stejně tak jako dějinnému vývoji, do jehož základů postavil dialektiku.
Co se týče kritiky bankovního a monopolního systému (koncentrace a globalizace), toho se ujmul až po půlstoletí dějin, protože koncentrace a důsledky se objevily až v první polovině dvacátého století, zatímco marxismus se datuje o půlstoletí dříve.
Máte pravdu, dělnická třída potřebuje ke sjednocení vzdělané lidi střední třídy.
Marxovo rozdělení na třídy ovšem nebylo podle kritéria, která třída se umí samostatně organizovat. Neumí to jako celek ani střední třída, kapitalisté se sdružují na principu společného zájmu udržet si majetek ale jinak díky konkurenci proti sobě vedou nesmiřitelný boj. Možnou vyjímkou jsou diskrétní elity, jak je popisuje prof. Keller, které se až nápadně podobají popisu Globálního Prediktoru.
Jsou to lidé (rodiny) tak bohatí, že si mohou dovolit koupit cokoli, aniž by se jich to nějak dotklo. Nepracují jinak, něž že se spolu navzájem navštěvují a spřádají společné plány, které jsou především o udržení bohatství a moci. Navíc, jejich jména neznáme. Např. Bill Gates k nim nepatří.
Re: jRe: Marxismus
Sio | 06.04.2016