Naprosto mylná představa, navíc destruktivní. Doporučoval bych revidovat stereotypy myšlení. S kým je dlouhodobě výhodnější spolupráce, s přizdisráčem který nebude mít vlastní názor a na všechno přikyvovat, s podlézavým podržtaškou, nebo s někým vědomým si svých sil, slabostí a pozice, možností, třeba slabším, ale nikoliv zbabělým?

Má skutečně Rusko zájem na podřízené pozici někoho? Nebo na oboustraně výhodné spolupráci, vzájemné korekci - udržování ve formě?
Odkud se bere tohle zdeformované chápání, že lze jen odezdi kezdi, z extrému do extrému? Proč by nešel zdravý střed?
A nakonec, zkoušel jsi někdy popřemýšlet, čistě teoreticky, co by Rusko mělo objektivně získat okupací ČR?