Hlavní myšlenkou, jak to vnímám, je nezbytnost zásadně zkvalitnit proces výuky a zmodernizovat osnovy, ve kterých udělováno příliš prostoru věcem méně významný a předměty nebytné pro život tam často úplně chybí.
S tím se dá bezvýhradně souhlasit. Na druhé straně není namístě se připravovat na minulou válku. Platí to i pro výuku jazyků. Generace, která teprve nastoupí do škol nebo se ještě nenarodila a to je právě generace, které se reforma týká (je třeba myslet nejméně 20 a víe let dopředu) se dožije miniaturních perfektních překladačů mluveného slova do i z cizích jazyků, o tom jsem pevně přesvědčen na základě aproximace založené na znalosti IT revoluce za posledních 30 let. Proto znalost cizích jazyků nebude mít už takový význam, jako dnes. O to větší význam bude mít dobrá znalost nativního jazyka, umění se vyjadřovat stručně, jasně a logicky. Souvisí to totiž i s kvalitou myšlení, složitější abstraktní myšlení není možné očekávat od toho, kdo má slabou slovní zásobu a neumí logicky konzistentně sestavit ani větu, natož projev.
Velmi slabé jsou dnes znalosti lidí (i těch relativně vzdělaných) o procesech probíhajících ve vlastním organismu, o principech spojených s duchovním životem, znalost psychologie, umění pochopit druhého a vcítit se do něj. Je toho hodně v životě užitečného, co by škola měla učit a neučí.