Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Prostě ten článek tak na mě působí

Svetly | 01.04.2016

Pro "Hox"
Mnohokráte jste tady vstupoval do polemiky a v naprosté většině jste argumentoval stručně, jasně a logicky. V tomto případě se Vám šak logiky nedostává.

Karmu a její působení v čase jsem uváděl v reakci na Vaše a Siovo výňatky a citace z bible, které by měly „dokazovat“, že se již tam jednalo o posilování davo-elitarizmu v řízení společenství.
A že vaše výklady a vyhodnocení těchto citátů ukazují na nepochopení, nepochopení z neznalosti, za tím si stojím i v této chvíli. Vy, ani Sio, ani Udo neznáte Boží zákony, pročež pokud mluvíte o Bohu, jste pouhými věřícími. Ale Stvořitel (také) od vás očekává přesvědčení. A to znamená chápání všech souvislostí, a tedy i působení osudu (karmy), který napomáhá možnosti napředování – samozřejmě za předpokladu, že budete znát způsob jak se karma ze Zákona tvoří, jak se projevuje a jak se odčiňuje.
Osoby Ježíše se to vůbec netýkalo.

K této části ale uvedu:
- Ježíš prohlásil: „Já a Otec jedno jsme“ , čímž vyjádřil, že je částí Otce, který má tři atributy, On je Čistotou, Láskou a Spravedlností, a to vyjadřuje Trojjedinost. Ježíš byl a je zosobněnou Láskou Boží, kterážto jako část Boha se navrátila zpět k Otci, ale zůstala i nadále Osobností. Ježíš Kristus, znamená ve významu „Čistá brána“ od Boha k lidem. Proto také mohl prohlásit, že do království nebeského lze dojít jedině skrze Něj.
Opakuji – Ježíš sám není Bůh, ale Jeho část.
Píšete: Mohl Bůh skutečně bezdůvodně poslat na smrt svého vyslance?
Mohl, protože poslal – pouze je potřeba uvědomit si, že příchod do hmotné části Stvoření předpokládá smrt, jako přirozený zákonitý proces, který odpovídá Božímu zákonu, a proto se tělesně týká i samotného Boha (Syna).
To, že forma smrti byla zrůdná a nelidská nebylo plánováno. Bylo to provinění lidstva . . . .
Že nemůže nikdo vykoupit cizí hříchy, je také obsaženo v Boží vůli (zákonech) – to proto, že lidé dostali na cestu Stvořením jako nástroj svobodnou vůli (chtění), což jim dává možnost určovat své cesty, ale důsledky jejich rozhodnutí již ovlivňovat nemohou. Ty musí po drahách osudu / karmy příjít vždy.
Vzpomínka na den a noc po ukřižování Ježíše, by měla být tryznou, doprovázena hlubokou modlitbou a poděkováním Bohu za poslání Syna. Ta noc nebyla Veliká, ale naopak srazila lidstvo do temnot.
Milióny křesťanů po celé Zemi oslavuje tuto vraždu na Synu Božím a ještě si při tom navzájem přejí příjemné a veselé prožití Velikonočních svátků . . . .

Dobré ráno přeji
Svetly

Přidat nový příspěvek