Odpověď pro "Sio"
Kvituji již to, že nemluvíte o 2 různých časech, ale pouze o 2 různých podáních . . . .
K bodu 1/
Bylo by potřeba upřesnit v jakém smyslu chápete pro tento případ výraz „entita“ - prosím vysvětlivku

Je-li Čas JEDINOU kvalitou prostoru, a tento je rozměrově podmíněn množinou zaznamenaných a uložených útvarů, generovaných entitami různých bytostí při jejich činnosti, pak v procesu rozkladu nedochází k likvidaci prostoru, nýbrž k „vymazání“ všech hmotných zápisů z energetické matrice Časoprostoru (záznamy v Čase, a také v lidských duších). Prostor bez času nemá žádnou kvalitu (charakteristiku). Toto je zásadní informace pro ty bytosti, kterých podstata je duchovní jiskra (lidé), která jest „oděna“ do duše, což je energetická forma vědomí . . . . Důsledek si každý může domyslet sám.

Na výstupu je pak vyčištěný (neposkvrněný) Časoprostor opět vyzářen do kontinuálně probíhajícího koloběhu. ( Mléčná dráha ).

Čas tedy nemůže být lineární, jelikož nepodléhá rozkladu – je tudíž věčný.

K bodu 2/
Obraz krychle ve Vaší mysli je Vám projektován správně. Je hotová, a neustále je rozšiřována. Skutečně se v ní pohybujeme každý svou cestou, ale ne snad proto že je předurčena. Jiná, a každá je originální proto, že po celou dobu své existence si jeden každý volíme kudy a kam, kdy a s kým, pro sebe nebo pro jiné, atd. Do dnešního téměř bezvýchodného stavu jsme se dopracovali na základě vlastních rozhodnutí, činěných po mnoho životů, podřídíc své duchy rozumu.

Lidé nejsou těmi, kdo svou činností tento časoprostor vytvořili. Když se tady (není myšlena pouhá planeta Země, ale hmotnosti jako taková) poprvé objevili lidské bytosti, byly již hmotnosti ve vývoji dokonalé. Postavily je bytosti jiné. Sice vědomé si sebe, ale bez možnosti svobodné volby . . . .
Tento dar mají pouze bytosti duchovní podstaty.

Obraz krychle ve Vaší mysli je Vám projektován správně. Je hotová, a neustále je rozšiřována. Skutečně se v ní pohybujeme každý svou cestou, ale ne snad proto že je předurčena. Jiná, a každá je originální proto, že po celou dobu své existence si jeden každý volíme kudy a kam, kdy a s kým, pro sebe nebo pro jiné, atd. Do dnešního téměř bezvýchodného stavu jsme se dopracovali na základě vlastních rozhodnutí, činěných po mnoho životů, podřídíc své duchy rozumu.

Lidé nejsou těmi, kdo svou činností tento časoprostor vytvořili. Když se tady (není myšlena pouhá planeta Země, ale hmotnosti jako taková) poprvé objevili lidské bytosti, byly již hmotnosti ve vývoji dokonalé. Postavily je bytosti jiné. Sice vědomé si sebe, ale bez možnosti svobodné volby . . . . Tento dar mají pouze bytosti duchovní podstaty, mezi něž patří i lidé.

Karma a její nenahraditelná důležitost pro možnost potřebného a urychleného vzestupu ze hmoty, je na samostatné téma.

Svetly