S tím západním snem mluvte za sebe, já nežila v oblbnutí konzumem, nesnila jsem ani o značkových hadrech či extra krámech, já byla ráda, že můžu vychovávat děti bez existenčních starostí, a vůbec, že mohou mít plno zájmů jak ve škole tak mimo, aniž bych měla strach, že to finančně nezvládnu.. Pro mně byla důležitá příroda a krása kolem a dokonce mi stačila i naše česká příroda. Pro mně samet byly vzpoura závistivých konzumentů, kteří doufali, že budou mít na všechny ty blýštivé krámy, značkové hadry, superbaráky, že budou moci mít to, co nikdo nemá, že budou moc manipulovat se svými zaměstnaci z pozice vlastnictví fabriky a vůbec. pro mně byl samet zničující už v okamžiku, když jsem slyšela kdo to na těch náměstích huláká, moji rodiče totiž vůbec nezapomněli, jak těžce se jim žilo za první republiky a nám dětem to připomínali stále. A nebyli nikdy ve straně, můj otec pocházel ze sedlácké rodiny, matka zase z dělnické rodiny. Místo na střední školu musela do služby, stejně jako moje teta, která odešla do služby z Moravy do Čech ve čtrnácti letech a vždycky plakala, při vzpomínkách,jak moc se jí tehdy stýskalo. Študáky, kteří přišli žvanit do našeho družstva jsem vyházela, vždyť ti ubožáci vůbec nevěděli, o čem to žvaní.