Ok, takže epilog:)
Příteli, věřím, že pochopíte podstatu použití tohoto mého závěrečného oslovením, ano tato naše debata byla nekonzistentní, dle mého z objektivních důvodů. S vědomím toho, že není korektní říkat druhým co mají nebo nemají dělat, aťuž to myslíme sebelépe, přece jen se musím zmínit o tom, že jsem se od začátku domníval že si více rozumíme v tom, jaký význam mají v dialektické diskusi otázky a odpovědi (vzhledem k Vašemu odkazování se na znalost DVTR). Vy jste si však mé otázky přeložil do schématu učitel - žák, aniž by jste si IMHO (mohu se zajisté mýlit) uvědomil, že se Vás neptám na něco na co nemám vlastní odpovědi (nebo zkušenosti) - tedy z nevědomosti, ale že se Vás na Váš názor ptám proto, že by mohl obsahovat něco, co by mě (a všechny ostatní, kteří věnovali energii čtení naší debaty) případně mohlo (v protodialektickém slova smyslu) obohatit. Ano máte pravdu, příčina nedorozumění je i na mé straně ve smyslu Vámi zmíněného nepřesného vyjadřování, ale to je obecný (oboustranný) problém takto vedených diskusí, kdy se člověk (v našem případě my oba dva) musí nejdříve jaksi prokousat počátečními formulačními a interpretačními nelady a převažujícími mentálními predeterminancemi/nastaveními partnera. Asi jste nakonec přece jen pochopil, že s tématem čaker (emocí) nemám problém, jen hledám/precizuji (v případě této diskuse u Vás) co nejlepší/nejobjektivnější způsob jejich uchopení tak, aby poznání jejich objektivních zákonitostí bylo možné zpřístupnit i těm, kteří nejsou ochotni moc přemýšlet. Takže to ve skutečnosti nebyl můj poznatkový vývoj v diskusi, ale "vyladění neladů" různě nastavených (našich) myslí, které nakonec naši debatu úspěšně přivedlo k názorové konvergenci:)
V každém případě díky za debatu, o které jsem přesvědčen, a tady s Vámi plně souhlasím, že byla (přinejmenším na úrovni nevědomí) pro všechny zúčastněné přínosná. Nashle při příštím tématu:) Upřímně vše nejlepší.
P.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kde vznikají emoce
Pe-tri | 16.03.2016