Mám pocit, že život je v článku pojímán příliš mechanicky. Člověk není a nikdy nebude něčím dokonalým a zkušenost mi říká, že proces jeho utváření se nevejde do logických formulek. Jak jsem pochopil, je hlavní rozdíl mezi Člověkem a Znacharem v tom, že Člověk se řídí soucitem a rovnoprávném pohledu na druhé. V kontextu veřejného vystupování Putina a Lavrova bych zneužil jako příměr přístup Ruska, které s snaží prosazovat Člověčí koncept vzájemně výhodných vztahů a férového ekonomického soutěžení bez úmyslu získat nadvládu a Znacharský přístup Euroatlantické civilizace založené na konceptu získání převahy, nadvlády, oloupování a zabíjení u slabších.
Znalosti technologie moci jsou stejné, možná je má znacharská civilizace i vyšší, ale koncepty se zásadně liší. A já mám pocit, že článek toto opomíjí.
Osobnosti typu Člověk mohou mít různou úroveň znalostí, je to skutečně geneticky podmíněno. Neznamená to ale, že "hloupější" jedinec nemůže být zároveň Člověkem.
Kromě znalostí a dovedností je tu ještě moudrost. A moudrost není geneticky podmíněná. Je možné ji předat výchovou, prostředím, ve kterém člověk vyrůstá, získat zkušenostmo atd. A Člověk by měl být především moudrý, samozřejmě úměrně schopnostem, zkušenostem a věku.
Moudrost zahrnuje nejen racio, ale i emoce ve vyváženém poměru. A proces poznání? Iterace? Samozřejmě. Každý si musí vybírat, co je dobré a co ne, projít si slepými uličkami omylů. Ale zdaleka to nezávisí jen na jedinci samotném. Formuje nás společnost, ve které vyrůstáme, informační prostředí. Někdo může být popředu, někdo pozadu, ale utrhnout se od karavany je výsadou jen několika obdařených jedinců. A pokud jsou moudří, vědí, jak svůj dar mají použít ve prospěch celku.