Již sama VŘSR nebyla ničím jiným než davově-elitářským projektem siokracie, alternativou k Marxem solidně sociologicky odhalenému imperiálnímu kapitalismu. To, čím se do umdlení zabývali všichni marxisté, tedy úspěch revoluce v nejzaostalejší zemi v očekávání nikdy se neuskutečnivší revoluce v nejvyspěleších zemích, není ničím jiným než výsledkem pečlivě připraveného a podporovaného projektu zvenčí Ruska. Druhá světová válka začala s jednogeneračním odstupem po té první, protože nerovnoměrné rozložení zdrojů nevyřešila ta první a vznikem SSSR byla jejich významná část náhle nedostupná pro imperiální predátory. Intoxikace penězi a mocí (dvě strany téže mince) provází od počátku biblický koncept a šířící se v lidské populaci nutně zasáhla i vůdčí hegemonní partaj. Pravidlo, že k libovolné ideologii se kromě jejích autentických nositelů často mnohem hlasitěji hlásí intoxikovaní s konečným cílem mít moc/peníze. Povšimněme si, že konečný cíl nijak neimplikuje společnost a její členy, pokud jej nesdílí podstatná část společnosti (vládnoucí elity). Přesně o to šlo předválečné i poválečné partokracii v SSSR a pokud (po úmrtí Stalina) svého cíle dosáhla, fakticky svou zemi a lid systematicky zrazovala. Zrádné elementy, jež drží moc, lze snadno identifikovat mírou odcizení k lidu. je lhostejné, zda jde o projevy ignorance, povýšennosti, nezodpovědnosti, korupce či o přímé škody. Stalin si dobře uvědomoval, že existuje hluboká ruská duše obsahující tisícileté zkušenosti s různými vládci a různou socioekonomickou situací a prokázal to svým řízením v době války. Málokdo dokázal pochopit motivace prostých Rusů tak jako on tehdy a Putin v současnosti. Současně si oba mimořádní lídři dobře povšimli, že intoxikaxe penězi/mocí je táž u jejich partokracie i u jejich ideové domácí i světové biblické opozice. Takže by mělo být zřejmé, kde je Zlo a proč a jak s ním bojovat (konáním Dobra). Jak známo, vražda na tyranu (tyranech) není zločinem...
Stalin a zrádci
Přemek | 17.02.2016