Pochopitelně mám na mysli individualismus v dialektickém smyslu, který není v harmonii s kolektivismem. Nejsou to kategorie, které se zcela vylučují. Ale to, co máme u většiny západní populace je vypjatý individualismus.
Davově-elitární společnost je při harmonickém vztahu mezi individualismem a kolektivismem neuskutečnitelná. Individualismus je základním předpokladem pro fungování davově-elitární společnosti. Ale je tu ještě něco, co je hlavní příčinou individuaslismu. Jsem si vědom, že to uvede většinu lidí do šoku. Je to institut soukromého vlastnictví. bez něj nedává moc smysl ani vypjatý individualismus, ba právě naopak.
Upozorňuji, že vedu debatu o koncepci, nikoli o metodách její změny a už vůbec ne o časových rámcích. Soukromé vlastnictví, stejně jako individualismus a davově-elitární organizace společnosti jsou tu už tisíce let, je to prokazatelné a odvolávka na příklad Egypta je tu namístě.
Opět, všechny kategorie, které používám mají dialektický rozměr. Postupné rušení institutu soukromého vlastnictví neznamená, že budeme s někým používat společné trenýrky. Ale pokud bych měl do hry zapojit čas, odhaduji, že na změnu koncepce na jinou bez institutu soukromého vlastnictví desítky let stačit nebudou.
Společnost se musí (díky výrobním silám) dostat ke stavu, kdy začne být soukromé vlastnictví přítěží.