úryvek z textu: Z hlubin sibiřské tajgy, největšího lesa na světě, vyzařuje hlas moudrosti, který mluví přímo k lidskému srdci. Ona se jmenuje Anastázia a její rodina je jednou z posledních generací, jež představuje souvislou linii "starších" pozoruhodného společenství Vedrusů, kteří vykazují hluboké rodové znalosti sahající daleko zpět v čase do nesmírně pokročilého "paleo-sanskrtského" dědictví starobylých Hyperborejců a Atlanťanů.
Vedruské chápání "Stvoření" ztělesňuje nadčasovou jasnost kultury zakořeněné ve vědomí naladěném na neviditelné sily, které synchronizují lidské kolektivní vědomí a bóje lidského vnímání reality. Pozoruhodný životní styl, jehož součástí je celoroční chůze naboso, vychází ze "slovansko-védského" učení moudrosti v kombinaci s pečlivým pozorováním přírody včetně celé řady různých druhů meditací a naladěním se na biorezonanční vztahy všech existujících životních forem, to vše umožnilo Anastázii mistrovskou přírodní cestu.
Těmito prostředky se angažují v přímé komunikaci i zvláštní "poručnici" Anastázie - duchovní formace energií, které se projevují jako světelné koule o různé velikosti, jež byly viděny, fotografovány a nafilmovány. Existenci tohoto živého pokladu moudrosti ukryté v severských lesích se s nemalou dávkou odvahy rozhodl našemu světu zprostředkovat obchodník a průzkumník Vladimír Megre, který na výše uvedená témata sepsal pozoruhodnou ságu zvanou "Zvonící cedry". K jeho prvnímu setkání s Anastázií došlo na řece Ob v roce 1994. Během dalších setkání vztah mezi Vladimírem Megre a Anastázií vyústil v životní partnerství, které mu umožnilo sdílet její vizionářskou moudrost s vnějším světem.