Naprosto s Vámi souhlasím v tom, že po roce 89 nastala masáž, že všechno, co bylo za komunistů (nebo za socialismu), bylo naprosto špatně, bez kompromisu, prostě všechno. To je z mého pohledu naprosto špatný přístup, protože byla spousta dobrých věcí, viz ty co zmiňujete. Taky jsem duší spíš sociálně založený, i proto v jakém rodinném prostředí jsem vyrostl.

Nicméně zase je třeba říct, že ne vše bylo dobře. Když se oprostím od takových těch ideologických věcí a zůstanu u ekonomických, tak osobně se mi dnešní optikou třeba vůbec nepozdává to, jak to fungovalo kupříkladu s tím bydlením, které jste zmínil.

Chápu, že spousta lidí potřebovala bydlet, i vzhledem k tomu, že od těch 60./70. let cca byl ten populační boom (Husákovy děti).
Ale nejsem schopnej pochopit, podle jakého klíče se určovalo to, kdo bydlení dostal od státu přidělené a kdo si ho musel normálně zaplatit / koupit ve formě družstevního bytu nebo vlastního domu, který si postavil (většinou svépomocí) - ponechme možná stranou to, že většinou si na to lidi nakradli materiál právě po fabrikách, ve kterých dělali. Ale třeba u toho družstevního bydlení v panelácích, kdy tyto byly +- stejné jako ty stavěné státem (i když teda mi přijde, že byly kvalitněji postavené, nebo minimálně pak těmi lidmi mnohem lépe udržované, ale to je dané tím, že ti lidi v družstevním bydlení si ho víc vážili z toho důvodu, že si na něj právě museli vzít vlastně normální půjčku (obdoba dnešní hypotéky, akorát že za rozumnej úrok (bezúročný půjčky taky byly, ale nejsem si jistej, jestli pro všechny bez nějakých podmínek), a pak taky rozdíl dělala samozřejmě jistota zaměstnání a tím pádem schopnosti splácet).

Takže jsem tím chtěl říct to, že nechápu, proč teda když to byl tak rovnostářskej režim, tak proč takhle uměle vytvářel kasty lidí, kdy jedna kasta měla zadarmo přidělené bydlení, kde platila nájem, a jiná kasta si bydlení musela pořídit ze svého (zadlužit se vlastně).

Ano, uznávám, že korunu tomu nasadil až režim po převratu, kdy pak došlo k privatizacím bytového fondu, který byl právě ve státních / městských rukou (a v minulém režimu byl obýván tou "nájemní" kastou), kdy pak tito lidé za relativně směšné peníze zprivatizovali byty, za které platili relativně směšné nájmy.

Tyto pak prodávali (třeba v té Vámi zmiňované Praze) v tom největším realitním boomu klidně za 3 miliony jen proto, že měli ve sklepě zavařeniny ještě po babičce.

Nevím, nejspíš je ten negativní pohled daný mojí negativní zkušeností, kdy jsem jeden takový byt koupil, abych měl teda kde bydlet, nechtěl-li jsem bydlet po podnájmech do nekonečna přesně jak píšete za relativně vysoké peníze (opět většinou pronajímají lidé, kteří odkoupili do osobního vlastnictví, u družstevních bytů musíte mít souhlas družstva k pronájmu, zatímco u osobního vlastnictví se nikoho nemusíte ptát).

Ale jinak s Vámi naprosto souhlasím v tom, že za toho minulého režimu byla suverenita naší země daleko vyšší, než je nyní, i když jsme byli, jak nás pak Kocábové a podobní učili, okupovaní vojsky SSSR. Byli jsme potravinově a výrobně soběstační, byl tady sociální smír relativně, lidi měli jistoty, jak píšete (i když jsem to dosud kritizoval) bydlení a práce a tím pádem finančního příjmu.

Sám jsem ročník 79, takže si to pamatuju jen letmo a jen dětskýma očima, ale rodiče byli válečné ročníky, takže to zažili naplno a nikdy si nestěžovali, naopak po revoluci matka hned řekla, že nic dobrýho nás nečeká, nikdo sem charitu dělat nepřijde, naopak pokud někdo bude investovat, bude očekávat, že se mu investice vrátí i se ziskem, což se okamžitě potvrdilo.

Mám-li to zakončit nějak melancholicky, tak spousta lidí má ráda seriál Návštěvníci (sci-fi s Bláhou, Dvořákem, Patrasovou, Brodským, ...), ale kvůli tomu, že to bylo jakože sci-fi. Osobně ten seriál miluju, ale kvůli tomu, jak je tam zachycená ta doba, kterou si opravdu takhle pamatuju.