Níže v diskusi se Jardob zamýšlí nad plány GP a plány místní elity USA - nad jejich chováním.
Celé to povídání je dobré, jen mi tam trochu chybělo vysvětlení, proč vůbec k rozkolu mezi GP (společně s globální elitou) a místní elitou USA došlo.
Pokusím se doplnit a přidat video k tématu - dle mého dobře vysvětluje podstatu (bohužel, jen v RJ), ač jsou tam pasáže dle mého trochu zavádějící.
https://www.youtube.com/watch?v=qltDkDAkmwQ

Podstata tkví v přesvědčení místních elit USA, že to oni porazili SSSR ve studené válce a díky jejich umění se SSSR rozpadl. Pro "elitáře" v USA je studená válka skutečnou válkou a dokonce rozdávají i medaile za "hrdinské činy v boji se SSSR ve studené válce". Rozpad SSSR, tj. výstup svazových republik ze společného bloku, pro "elitáře" není výsledkem politiky v samotném SSSR, ale přičítají ho na vrub působení vojsk USA v blízkosti SSSR.
Nemůžeme se tedy divit, že slepě pokračují v plánu na zničení Ruska, protože žijí v přesvědčení, že nad Ruskem už jednou zvítězili (jen byli nedůslední a "nedorazili ho"). Nemají cit pro realitu situace, jakou má GP. Laicky - řítí se jak urvaný vagón, navíc s nabobtnalou představou o vlastní nadřazenosti, neomylnosti a schopnostech věci řídit.
Teď přidám ještě vlastní úvahu na téma "Putin u moci".
Putin se v prvním období svého prezidentování nemusel jevit jako hrozba plánům (GP i místních elit). Málokdo věřil, že se situace v Rusku dá ještě změnit. Když si vzpomenu, Američané (místní elity) se ho pokoušeli vozit jako cvičenou opičku po všech možných akcích (viz vystoupení Putina u klavíru s černošskou kapelou), snažili se ho nalákat na "pozlátka západu" - stejně, jako před ním Gorbačova i Jelcina (pro G byla středobodem popularita, pro J pitky a večírky). Pro "elity" místního významu byl "náš" a to do nedávné doby - proto také to veliké překvapení a spekulace, že se "chová divně", že nejspíš pozbyl rozum, když se nepodvoluje tomu, co se po něm chce a trvá si na svém.
Pro GP nastal (pravděpodobně) první varovný okamžik při válce v Čečně, kterou Putin vlastně "zdědil". V srpnu mu proto "stvořili" zkoušku v podobě potopení ponorky Kursk. Osm let byl u moci, než se povedlo ho přeci jen vyměnit. A hned poté následovalo přepadení Jižní Osetie Gruzií (jako zkouška toho, co projde a co ne).
Nejsem si jistá, zda Putin měl v úmyslu znovu kandidovat (r.2012). Jen tuším, že pro něj by bylo méně pracné zůstávat "mužem v pozadí". Však nastala válka v Libyii a osud Kaddáfího sledoval celý svět. Myslím si (a spekuluju), že toto byl rozhodující moment, kdy zvedl hozenou rukavici. Soudím podle toho, že jsem nikdy u něj víc neviděla takový výraz ve tváři, jako když po něm novináři chtěli "okomentovat" smrt Kaddáfího. Myslím si, že pro Putina byla Libye děsivou ukázkou toho, kam až jsou "oni" schopní zajít a jaký osud může také potkat Rusko.