Dobrý den :-),
to je zajímavá úvaha! Nicméně, mě životní okolnosti vedly k uvažování "v jednoduchosti". Vnímám věci prostě třeba takhle. V životě je nutné mít pevný základ, pevnou půdu pod nohami. Skrze přírodní duchovnost, jemnější vnímání přírody +/- v rámci žití té NEJBĚŽNĚJŠÍ KAŽDODENNOSTI života. Jinak je to úlet a vzdušný zámek (a daná věc přitom může být ta nejlepší/nebo také nemusí = důležité je vlastní prožití a z něj pramenící POZNÁNÍ). Nu, na těchto základech, kdy pro mě pracuje i hmotné zajištění (bez ZDROJŮ se nedá nic dělat) potom mohu stavět v rámci mozaiky na těch základech dal (třeba se učit koncepci sociální bezpečnosti...atp.). Nejsem odborník na tuto ruskou vědu, ale můj prostý selský rozum a mé hlubší cítění mi říká, že naprostá většina diskutujících nestaví na pevné Zemi, ale někde "ve výšinách", v ovzduší. Ale on to Pjatkin přímo i někde říká, že tohle může přijít jen skrze vlastní život, jinak ne :-). Takže nejprve, když chci "B" nebo "C", tak musím žít nejprve "A". Předchozí stupeň, ale musí zároveň zůstat zachován i po dosažení dalšího stupně! Jinak se celá stavba zhroutí jak domeček z karet. Tohle je v duchovnosti (i v náboženství), tohle je v klasické vědě, tohle je klasicky v běžném každodenním životě. To jsou klasicky základní věci a přeskočit (ani později odložit) nejdou, prostě ne. Hlavně nestavte další "VZDUŠNÉ ZÁMKY" - u dobrých věcí, to jde obzvláště dobře - a hůře se to pak rozpoznává, že člověk "někde dobře lítá", místo aby žil. Jinak přeji vše dobré. mějte se moc fajn :-).....pavel.jachym@atlas.cz
Pro: "alfa_a_omega"
Jachym | 07.07.2015