Islám nezná jen Džidríla (Gabriela), ale hned celou trojici "vůdcovských" andělů. Takže nejméně tři základní náboženství (judaismus, křesťanství, islám) vyznávají tytéž archanděly:
Gabriel = Džibríl, Michael = Mikáíl, Rafael = Isráfíl.
Jejich úloha je v náboženstvích trochu pozměněná.
Judaismus a křesťanství přikládají větší význam Michaelovi, kterého vykreslují s plamenným mečem, ochránce věřících a nesmiřitelného bojovníka se satanem. Jde také o ochránce všech spravedlivých.
Islám vykládá Mikáíla jako toho, kdo chrání a zabezpečuje životní podmínky na zemi (vláha, úroda, živá i neživá příroda, pohyb planet atd.). V islámu je Mikáíl na pomyslné druhé příčce důležitosti.
Křesťanství na tuto druhou příčku staví Gabriela (islám ho staví na první). Shoduje se v úloze = archanděl zvěstovatel (posel boží vůle), vykladač božího záměru. Islám mu přisuzuje i roli duchovního učitele, vychovávajícího k morálním hodnotám jako je láska, spravedlnost, soucit atd.
Třetímu archandělovi Rafaelovi přiřklo křesťanství roli průvodce a pomocníka na trudné pozemské cestě. Jestliže se Michael a Gabriel v křesťanském podání zaobírají "státotvornými záležitostmi", pak Rafael je osobním pomocníkem každého věřícího v jeho "pozemských strastech" osobního života.
Islám ale Isráfílovi přikládá závažnější úlohu. Bude to on, kdo zatroubí v soudný den na svůj pozoun a to hned dvakát. První zatroubení značí počátek Hrůzy v závěrečném boji se satanem a druhé zatroubení signalizuje Zmrtvýchvstání všech dobrých a spravedlivých.
Myšlenka na závěr (přejatá a mnou přijatá):
Všechna hlavní světová náboženství jsou z jedné dílny, vytvořená tak, aby vyhovovala mentalitě lidí určitých ras nebo v určitých oblastech.