Děkuju oběma.
Popolváre, souhlasím s tím, že spekuluju. Události se staly tak, jak se staly a všechno bádání "coby kdyby" jsou skutečně jen spekulace, protože nikdo neví, jakým směrem by pak šel vývoj (jak napsal Rony - uskutečnila se jedna z variant). Takže i to, o čem nyní píšu, jsou jen spekulace.
Poláky a Maďary v potaz beru. Hitler by se možná i o útok pokusil, ale obrannou linií by prošel s velkými ztrátami nebo vůbec. Jak sám řekl po prohlídce obsazených pevností - "s tímhle jsem nepočítal, naše rozvědka špatně pracovala". Pevnosti navíc pokrývaly i valnou část hranice s Polskem, včetně Ostravska. S obchvatem přes Polsko se počítalo už při stavění pevností, takže všechna strategická místa (= kudy se dalo projít přes hory) byla pokrytá.
Samozřejmě - pokud by se Hitler k útoku rozhodl, Polsko a Maďarsko by se s největší pravděpodobností přidalo. Ale i s tím bylo při mobilizaci počítané.
Souhlas s Ronym, že naše obrana by neodvrátila plán na zničení SSSR. Dost možná, že by se "civilizovaný svět" obrátil proti nám jako k těm, kdo válku vyprovokovali (však už při souhlasu se založením Československa se s námi počítalo jako s "nástrojem" - budoucí obětí). V tom videjku, co jsem dával v prvním příspěvku, je to i dobře viditelné - viz titulek tehdejších novin - o tom, že nám "spojenci" (bez SSSR) diktovali jako poraženým.
Spekulovat o jiných variantách tehdejšího řešení nevidím jako marné, protože je dobré si připomínat. Jednak zradu = že ze "západu" k nám nikdy nic dobrého nepřišlo, zrazovali vždycky a vždycky uskutečňovali jen své vlastní plány. Jednak pro současné "snahy" vykreslovat náš národ jako ten, kdo vždycky všem "ubližoval", vždycky zrazoval a vždycky se přidával na stranu silnějšího, sám zbabělý. Je dobré si připomínat, že jsme chtěli bojovat a bránit se, ti "dole" byli připravení a odhodlaní bez ohledu na výsledek. A že to mnichovské trauma bylo co do následků na psychice (genofondem předávané dále) stejně hrozné, jako byla kdysi Bílá Hora. Proto zastávám (spekulativní) názor, že za pokus to stálo.
A jen poznámka:
Aien mi v diskusi dávala odkaz na tento ruský dokument k osvobození Prahy:
https://www.youtube.com/watch?v=Ja4uVipr7nA
Také v něm vypovídají sovětští vojáci, jak byli šokovaní z pražského vítání - že žádné jiné město je tak nevítalo. V jiném dokumentu se vzpomínalo, jak byl Žukov velmi znepokojený vývojem v Praze, protože od velení operace po nějaký čas nepřicházely žádné zprávy. Nakonec se vyjasnilo, že velitelé se nemohli dostat z "obležení" Pražanů, šli z náruče do náruče. Bez ohledu na to, že jisté politické kruhy z příjezdu RA moc nadšené nebyly...
Proč asi takové vítání "davu"? Z devotnosti snad? Ne - ti "dole" si moc dobře pamatovali, že SSSR jako jediný spojenec vyplnil svou přísahu spojenectví. A také proto pak komunisté vyhráli volby v r. 1946.
Re: Re: Re: Re:Od Mnichova k válce - pro Popolvára
Lin | 16.05.2015