Čím dál tím více se potvrzuje můj dlouhodobý názor, že vlastně, promiňte že to opakuji, jde pouze o uvědomění si - svoboda a demokracie není jen tak. Myslím tím, že každý člověk má v demokracii a boji za svobodu svou minimálně osobní odpovědnost, protože to vše není zadarmo. Velká odpovědnost každého z nás se bude hodnotit především v budoucnosti.
Je to odpovědnost za pokračování tohoto zápasu.Když se podíváme do minulosti jen našeho česko slovenského prostoru, vidíme, že naši předkové uspěli. Ten "holubičí" národ Čechů, Moravanů, ti "podceňovaní" Slováci. Přes mnohá protivenství osudu našich národů během mnoha staletí. Přes usilovné zkreslování tehdejší přítomnosti, minulosti a kresbu pro nás neradostné budoucnosti. Za to jim patří uznání a mělo by to vzbuzovat naši hrdost na svou minulost. A přitom "nechtěli tak moc", jen klidný život pro sebe a své blízké, pro svůj národ.
Nejspíš jsem to napsal kostrbatěji než jsem chtěl, ale měnit to nebudu.
Překlad je vždy velmi obtížný, ale netřeba se vzrušovat. Vždyť, jak je vidět, když se přemýšlí, smysl se najde. Kolikrát jsem četl cizojazyčné knihy a byl jsem vtažen do textu, že jsem se pak přistihl, že tím jazykem i myslím. To není nikdy na škodu, protože se tak můžeme blíže dostat k podstatě myšlení v různých souvislostech z hlediska několika jazyků. Pokud tedy chceme přemýšlet. :)
Zatím ahoj