Z logiky textu (mně) vyplývá, že lidská anatomie je vyformovanou matérií, přičemž lidská psychika je onou formičkou (kopytem, mustrem), podle který je člověk vymodelován. Zdá se tedy, že tím tvárným paměťovým nosičem (podvědomou fleškou:) v matérii člověka, který by na jedné straně člověka inFormoval-modeloval do jeho modifikovatelné (relativní, podmíněné), vnější podoby a z druhé strany přijímal (a pamatoval si) řídící instrukce k výstupní modifikaci formičky, logicky závislé na vnitřně (psychicky, mentálně, mozkem) zpracovávaných vstupních informacích, se zdá být DNA. DNA je tedy tím transformátorem - systémem - algoritmem, který ze vstupní strany přijímá informace, na základě jejich zpracování je transformuje (vyrenderuje, vymodeluje-vyMIMuje, formičku zmutuje, proběhne iterační algorimus) do výstupní modifikace materiální podoby člověka.
Toto pojetí umožňuje (alespoň mně) pracovat s představou toho, že v závislosti od mutagenního potenciálu (síly) psychiky člověka (mírou mravnosti a racionality či hodnotami jejich parametrů) si lze výstupní podobu lidského ducha/duše (v energetickém smyslu pravé identity dočasného jedince) opodstatněně představovat jak v široké škále tvarových forem (amplitudových charakteristik), tak v široké škále "skupenství" čili míry (jemno/hrubo)hmotnosti (frekvenčních charakteristik). Nehledě k samotným funkčním, potenciálně lidskému duchu dostupným, možnostem jako řízená autotransformace s aplikacemi jako bilokace, teleport, posednutí jeden druhého, psychotronika, řízení vůle na dálku v specnaz, hypnóze atd...
A tím se i chápavě dostaneme k vnitřní logice pohádek, ve kterých je většinou jedinec lidské podstaty, n(ě)kým zlým "zaklet" do něčeho (pro běžnou, stereotypy řízenou mysl) jak tvarově, tak hmotnostně fantastického.

Rekapitulace: Člověk je tvor psychologický, kterému dnes v důsledku činnosti n(ě)koho chybí validní manuál k řízení sama sebe potažmo kolektivů sobě rovných. Budiž DVTR jeho dostatečně vhodnou náhradou.

P.

ps. Čtenářů (a lépe uživatelům) DVTR tedy (ne)zbývá (úměrně jejich chápání), než využít každé příležitosti a prostřednictvím poděkování poslat jejím autorům "mutagenní zpětnou vazbu:)" v podobě upřímně a spravedlivě míněného Poděkování, což tímto činím. DĚKUJI.