Došel jsem k překvapivému výsledku. Překvapivému proto, že před testem jsem to tak nevnímal a neřekl bych to tak.

Můj výsledek je: "Já jsem stát", protože svým chováním ovlivňuji ostatní v mé blízkosti (spolek) a tím i tvořím pravidla. Například i to jak je zákon státu vykládán a respektován (i když nemohu přímo ovlivnit jeho vznik, silně ovlivňuji jak bude v mém bezprostředním okolí přijímán). Hranice zmizela - jedinec spoluvytváří stát a stát je tvořen jedinci. Jsem stvoření a v tvorbě pokračuji, to co tvořím mně definuje a dává mi svobodu.

Poznámka:
Proto hromadění majetku a moci nepřináší svobodu, protože to nic nevytváří, tedy něco přece závislost na moci a penězích je to otroctví, pro které je ochoten mnohý zradit svoji duši. Ale bez duše není štětí, není naplnění není svoboda. Ty si nelze koupit nebo získat násilím.

Pro mně jsou roboti (se zacykleným programem více peněz, více moci) někteří tkz. mocní (spíše nemocní) tohoto světa, ty nejsou stát, sami se ve své hlouposti oddělili od státu (kořenů) a ještě si to nakreslili na jedno dolarovku - odříznutá špička pyramidy :)

...Ni to, ni ono, ani v svete živý,
Ani prízrak mŕtvy...

А. S. Puškin, “Меdený jazdec”