Su také z Brna a su architekt. Zahrabávání historických jader nám vysvětlovali, třeba v Brně kolem Zelňáku (kde je několik pater nyní sklepů, dříve nadzemních podlaží), vysvětlovali tak, že se nové povrchy ulic vždy přidávaly, protože to bylo levnější, než odebírat staré a držet původní úroveň, kterou v té době nikdo neřešil.
V případě Pitěru, Benátkách severu, při ctižádosti stavebníka vyrovnat se evropským městům, v případě zakládání v močálu v deltě Něvy, si to vysvětluji jednoduše tak, že právě v době klasicismu, kdy bohatství stavebníků dosáhlo takové úrovně, že se věnovali přestavbám celých urbanistických celků, (čímž je klasicismus pověstný), přišel příkaz od hlavního urbanisty města úroveň povrchu ulic jednou provždy zvýšit, aby se omezila všude přítomná vlhkost a zároveň se lépe chránilo před záplavami.
Věřím, že dotaz na územně-plánovací odbor města by tento názor potvrdil s uvedením podrobnějších údajů..