Zásadní rozdíl mezi námi a Ruskem je ve vlastnictví půdy. Zatímco v Rusku je půda státu a dá se pouze pronajmout, maximálně na 100 let, u nás je veškerá půda vlastněna, ve vlastnictví státu je naprosté minimum. Pokud tedy v Rusku přijmou patřičnou legislativu, mohou půdu přidělit lidem, kteří o to budou mít zájem. U nás si půdu musí člověk koupit, což vyžaduje nemalé finanční prostředky. Myšlenka takzvaných rodových statků mě zaujala a začal jsem se zajímat o koupi půdy a jedná se nemalou investici v případě pouhých 1-2 hektarů.
To že na této planetě můžeme žít, za to musíme děkovat matce zemi, ta nám poskytuje vše nezbytné pro život. A proto je vlastnictví půdy jednotlivcem v případě velkých ploch minimálně diskutabilní.
Realizace myšlenky rodových statků je možná za předpokladu změny hodnot a odklonění se od pěněz. Tento proces již probíhá.