Deriváty (alespoň např. interest rates swapy) jsou reálně jen sázky o budoucí vývoj, kdy pointa je v tom, že jedna "zainteresovaná strana" takto pravidelně platí jakoby "pojištění" proti kurzům rizika, ale druhá strana (např. JPMorgan) reálně nemá ani zlomek prostředků, které by musela vyplatit, kdyby nastala nepříznivá varianta vývoje a musela by dostát závazkům. Deriváty jsou o penězovodech[jak už bylo poznamenáno], kterými "velcí hráči" sosají peníze od důvěřivců [reálný sektor] za domnělý přenos rizik, aniž by měli schopnost ty záruky jakkoliv realizovat v praxi.
Jsou to nuly v počítači nemající nic společného s reálnou ekonomikou, např. já se můžu vsadit o milion tun zlata, že za rok bude kurz dolaru nižší než dnes... a vůbec nejde o to, že milion tun zlata a) nemám, b) fyzicky ani na zemi asi neexistuje... vsadit se můžu a právě jsem objem derivátové bubliny zvýšil o milion tun zlata, s čímž se světová ekonomika nemůže vyrovnat, takže nevyhnutelně krachne... já to samozřejmě udělat nemůžu, ale JPMorgan & spol. To už nějaký ten rok provozují... jen se nesázejí o fiktivní zlato, ale fiktivní dolary. Derivát typu "interest rate swap" je dohoda dvou stran typu
"Budeš mi platit pravidelně mesíčně částku X, a pokud kurz dolaru klesne [stoupne] pod [nad] Y, tak já ti zaplatím částku Z, přičemž Z je mnohem větší než X" (poměr asi jako u pojistek na byt, auto...)
tzn. v té transakci není skutečného nic kromě pravidelného poplatku X, plynoucího většinou z produktivního sektoru ekonomiky -> JP Morgan a spol., a ten uváděný objem derivátů, jsa 10x větší než roční HDP celé planety, je pak součet všech "Z" všech uzavřených derivátových kontraktů... neboli jedno velké kulové, jde jen o to, jak se toho zbavit.