V článku jsou nastíněné zjednodušeně a schematicky hlavní principy, už tady o tom byla řeč vícekrát, v reálu by si to žádalo tým profesionálů a důkladnou přípravu a vymyšlení pravidel (a dohodu mezi státy), problémy jsou, ale nikoliv principiálního charakteru a zanedbatelné ve srovnání s tím, jaké škody způsobuje současný finanční systém nebo by způsoboval globální zlatý standard na delší dobu.
Jak je naznačeno, nějakým způsobem se ocenění hodnoty valuty musí účastnit i efektivita využívání energie, tj. produktivita práce. Je to tam, ale v tom zlomku to chybí. Obecně platí, že produktivita (síla) určité ekonomiky je víceméně přímo uměrná množství spotřebované energie, tj. podle trendu spotřeby energie se dá hodnotit skutečný trend ekonomiky, nikoliv papírové údaje, které můžou být mimo, např. HDP zvedne i masivní spotřeba dovozového zboží na dluh (ala Pobaltí po vstupu do EU), ale ekonomice to nepomůže. Základní myšlenka energetického zabezpečení měny je
a) zavést metrologickou konzistenci do ekonomiky a hlavně ekonomie jako vědy, tj. udělat konečně z ekonomiky vědu (pro představu, pokud by byl jeden metr každý den jinak dlouhý, nikdo by nebyl schopný nic postavit. Stejně tak v současné ekonomice není měřítko, etalon, což nepřímo způsobuje nepřekonatelné problémy - dolar jako pseudoinvariant kolísá denně)
b) umožnit validní vzájemné srovnávání síly ekonomik, mít jeden "ekonomický etalon" globálně všude stejný a neměnný
c) umožnit zjistit reálné kurzy měn
v každodenním životě se nic nezmění, jak člověk platil hudebníka nebo holiče bankovkami, tak i bude, jen se změní způsob určování vzájemných kurzů a odstraní se rezervní globální měna, jež dává výhody a parazitické příjmy té zemi, jejíž měna to je (dolarová renta).
tj. k otázce, v reálu by se do kurzů měn započítaval i nějaký koeficient produktivity, takže tebou popisovaný případ by nenastal. Koeficient produktivity lze poměrně lehce sledovat objemem produkce v porovnání se spotřebou energie. Pokud zvýším produktivitu, můžu snížit ceny a tím opět zhodnotím svou měnu.
princip:
(množství energie / množství peněz) = "kolik kWh připadá na jednotku měny"
je třeba chápat hlavně jako ilustraci principu, ne jako pravidlo připravené k použití. Eletřina je zde také z větší části sledovaný parametr, ne řízený, v reálu by manipulace s reálnou spotřebou byly vždy ekonomicky nevýhodné (např. spalovat energii bez užitku - jednak snižuji celkový koeficient produktivity, nic nevyrábím = škodím si, druhak tu energii musím vyrobit a zaplatit, vždy to bude větší cena než potenciální "zisk")
údaj "kolik kWh připadá na jednotku měny" je určující hlavně pro zjištění vzájemného kurzu dvou měn, jinak v praxi „k ničemu“. Tj. pokud by to v tomhle výpočtu vycházelo 1kč = 1kwh, a 1 dolar = 5kWh, (se započtením nějakého toho koeficientu efektivity u obou), pak kurz je 1 dolar = 5 kč.
Re: otazka k clanku
Hоx | 29.12.2014