Já si zase myslím, že pravda bude někde uprostřed nebo ještě někde jinde. Řekl bych, že takové je lidstvo. Není to jen o jedné či dvou ideologiích. Např. koncentrační tábory jako první vynalezli, světe div, se demokratičtí Britové při svých válkách s Búry v Jižní Africe. O Britech se ví, že byli v 19. století vůbec největší hubitelé přírodních národů. Že se dosud neobjevil žádný Britský Solženicin? Asi proto, že to nikdo k ničemu nepotřeboval... Solženicina Západ potřeboval a tak se objevil. Málo se ví, že koncentrační tábory mělo i předválečné Polsko - zahynulo v nich prý na 15 000 zajatých rudoarmejců. Stejně se moc nepíše o hladomoru v Polské části Ukrajiny v době známého Ukrajinského hladomoru. Další fakt je, že během 14 století trvajícího Islámského džihádu bylo celosvětově zabito na 270 000 000 Kafírů (nevěřících). To nám Evropanům reálně hrozí nastat již během tohoto století! Nu a do desítek miliónů jdou i oběti Čingischánova Mongolska. Počet obětí dobývání Ameriky (Severní, Jižní i Střední) během 5 století od objevení budou rovněž dosahovat možná až 50-100 milionů. Mnohonásobně více tamních původních obyvatel však zahynulo na zavlečené choroby. Vůbec největší problém však spatřuji v tom, že Historie není věda, ale nástroj ideologií, kdy ji píší vítězové... Jak se pak jako lidstvo můžeme z historie poučit, když ji neustále někdo překrucuje?